Ruth Hálová, Wintonovo dítě, i po devadesátce ráda cestovala. Jen v Německu se necítila dobře

11. květen 2020

Ve věku 94 let zemřela 28. dubna 2020 Ruth Hálová, mikrobioložka, ale také amatérská malířka a básnířka, jedno z takzvaných Wintonových dětí. Připomínáme ji rozhovorem, který vznikl pro cyklus Jihočeši v roce 2017.

Tehdy žila v domečku na malebném místě pod Kletí. Redaktorka Ivana Šimánková se za ní vydala se společným přítelem Karlem Pokorným. Cestou si povídali o tom, co všechno Ruth Hálová zažila.

Ráda prý cestovala, šest let strávila v Anglii, navštívila Izrael, Francii, severské země, Indii. Jen do Německa nejezdila, tam se dobře necítila.

Otevřít přišla štíhlá, půvabná dáma s laskavýma očima. Pohostila návštěvníky s noblesou a s grácií ovládla konverzaci. Veselé příběhy s nečekanou pointou, osobní vzpomínky, působivé vybavení interiéru, obrázky, které malovala, počítač, mobil, diář nabitý úkoly a pozváními na besedy a slavnostní akce u nás i v zahraničí.

Čtěte také

Nerada se podle svých slov vracela do minulosti, nechtěla už na nehezké roky vzpomínat. Narodila se v Českých Budějovicích v roce 1926 jako Ruth Adlerová. Když jí bylo třináct let, stala se jedním z 669 dětí sira Nicolase Wintona, který ji zachránil před transportem do koncentračního tábora.

Do Británie tehdy odjela předposledním vlakem. „Nemám co odpouštět,“ říkala s úsměvem.

Celým životem ji vedla touha po vzdělání, po vědění. Po válce se přihlásila na Karlovu univerzitu, většinu svého života pak pracovala v oboru lékařská mikrobiologie.

Vydala autobiografickou knihu Jen z Boží milosti, která vyšla také v Anglii. Psala básně, malovala, překládala. Měla dvě děti a hodně přátel po celém světě. Ještě v 91 letech se chystala na svou dvacátou cestu do Indie.

Co všechno jsem (báseň Ruth Hálové)

Já jsem dům
a já jsem strom.
Já jsem blesk
a já jsem hrom.

Jsem kotě,
co přede na klíně.
Jsem chuť
a jiskra ve víně.

Jsem barva růže
a voda ve váze.
Jsem dotek kůže
a motýl, co bělá se.

Jsem lesk Tvých očí,
Tvůj úsměv na tváři,
naše Země, co se točí
a Slunce, co ji ozáří.

Že já jsem v Tobě
a Ty ve mně,
to už dnes dobře vím,
jedno si ale vyprosím,

ať se v Tobě rozpustím!

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...