Ruth Hálová, Wintonovo dítě, i po devadesátce ráda cestovala. Jen v Německu se necítila dobře
Ve věku 94 let zemřela 28. dubna 2020 Ruth Hálová, mikrobioložka, ale také amatérská malířka a básnířka, jedno z takzvaných Wintonových dětí. Připomínáme ji rozhovorem, který vznikl pro cyklus Jihočeši v roce 2017.
Tehdy žila v domečku na malebném místě pod Kletí. Redaktorka Ivana Šimánková se za ní vydala se společným přítelem Karlem Pokorným. Cestou si povídali o tom, co všechno Ruth Hálová zažila.
Ráda prý cestovala, šest let strávila v Anglii, navštívila Izrael, Francii, severské země, Indii. Jen do Německa nejezdila, tam se dobře necítila.
Otevřít přišla štíhlá, půvabná dáma s laskavýma očima. Pohostila návštěvníky s noblesou a s grácií ovládla konverzaci. Veselé příběhy s nečekanou pointou, osobní vzpomínky, působivé vybavení interiéru, obrázky, které malovala, počítač, mobil, diář nabitý úkoly a pozváními na besedy a slavnostní akce u nás i v zahraničí.
Čtěte také
Nerada se podle svých slov vracela do minulosti, nechtěla už na nehezké roky vzpomínat. Narodila se v Českých Budějovicích v roce 1926 jako Ruth Adlerová. Když jí bylo třináct let, stala se jedním z 669 dětí sira Nicolase Wintona, který ji zachránil před transportem do koncentračního tábora.
Do Británie tehdy odjela předposledním vlakem. „Nemám co odpouštět,“ říkala s úsměvem.
Celým životem ji vedla touha po vzdělání, po vědění. Po válce se přihlásila na Karlovu univerzitu, většinu svého života pak pracovala v oboru lékařská mikrobiologie.
Vydala autobiografickou knihu Jen z Boží milosti, která vyšla také v Anglii. Psala básně, malovala, překládala. Měla dvě děti a hodně přátel po celém světě. Ještě v 91 letech se chystala na svou dvacátou cestu do Indie.
Co všechno jsem (báseň Ruth Hálové)
Já jsem dům
a já jsem strom.
Já jsem blesk
a já jsem hrom.
Jsem kotě,
co přede na klíně.
Jsem chuť
a jiskra ve víně.
Jsem barva růže
a voda ve váze.
Jsem dotek kůže
a motýl, co bělá se.
Jsem lesk Tvých očí,
Tvůj úsměv na tváři,
naše Země, co se točí
a Slunce, co ji ozáří.
Že já jsem v Tobě
a Ty ve mně,
to už dnes dobře vím,
jedno si ale vyprosím,
ať se v Tobě rozpustím!
Související
-
Němci zničili její rodinu, ale poloviční Židovka Alena Popperová jim dnes pomáhá
Velmi pohnutý osud měla Alena Popperová z Budějovic, které je nyní už 86 let. Je totiž poloviční Židovka. „K židovství se plně hlásím, a to z tradice a úcty k rodu,“ říká.
-
Někde se člověk narodit musí, říkal nesentimentálně Jihočech Luděk Munzar
„Říká se, že jižní Čechy jsou nejkrásnější, lidi tam rádi jezdí, to potvrzuju,“ rozpovídal se Luděk Munzar v rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice v roce 2013.
-
Neví ani, kdy se narodila. Našli ji vojáci v troskách vybombardovaného domu
„Já jsem měla v životě snad deset jmen,“ trpce se usmívá Eliška Prokopová. „Nejdříve mi říkali Karin Kruppe, ale v matrice jsem měla zapsáno jméno Alžběta Kupková...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
