Ruth Hálová, Wintonovo dítě, i po devadesátce ráda cestovala. Jen v Německu se necítila dobře

11. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ruth Hálová (vpravo) se narodila v Českých Budějovicích jako Ruth Adlerová. Když jí bylo šest, stala se jedním z 669 dětí sira Nicolase Wintona

Ve věku 94 let zemřela 28. dubna 2020 Ruth Hálová, mikrobioložka, ale také amatérská malířka a básnířka, jedno z takzvaných Wintonových dětí. Připomínáme ji rozhovorem, který vznikl pro cyklus Jihočeši v roce 2017.

Tehdy žila v domečku na malebném místě pod Kletí. Redaktorka Ivana Šimánková se za ní vydala se společným přítelem Karlem Pokorným. Cestou si povídali o tom, co všechno Ruth Hálová zažila.

Ráda prý cestovala, šest let strávila v Anglii, navštívila Izrael, Francii, severské země, Indii. Jen do Německa nejezdila, tam se dobře necítila.

Otevřít přišla štíhlá, půvabná dáma s laskavýma očima. Pohostila návštěvníky s noblesou a s grácií ovládla konverzaci. Veselé příběhy s nečekanou pointou, osobní vzpomínky, působivé vybavení interiéru, obrázky, které malovala, počítač, mobil, diář nabitý úkoly a pozváními na besedy a slavnostní akce u nás i v zahraničí.

Čtěte také

Nerada se podle svých slov vracela do minulosti, nechtěla už na nehezké roky vzpomínat. Narodila se v Českých Budějovicích v roce 1926 jako Ruth Adlerová. Když jí bylo třináct let, stala se jedním z 669 dětí sira Nicolase Wintona, který ji zachránil před transportem do koncentračního tábora.

Do Británie tehdy odjela předposledním vlakem. „Nemám co odpouštět,“ říkala s úsměvem.

Celým životem ji vedla touha po vzdělání, po vědění. Po válce se přihlásila na Karlovu univerzitu, většinu svého života pak pracovala v oboru lékařská mikrobiologie.

Vydala autobiografickou knihu Jen z Boží milosti, která vyšla také v Anglii. Psala básně, malovala, překládala. Měla dvě děti a hodně přátel po celém světě. Ještě v 91 letech se chystala na svou dvacátou cestu do Indie.

Co všechno jsem (báseň Ruth Hálové)

Já jsem dům
a já jsem strom.
Já jsem blesk
a já jsem hrom.

Jsem kotě,
co přede na klíně.
Jsem chuť
a jiskra ve víně.

Jsem barva růže
a voda ve váze.
Jsem dotek kůže
a motýl, co bělá se.

Jsem lesk Tvých očí,
Tvůj úsměv na tváři,
naše Země, co se točí
a Slunce, co ji ozáří.

Že já jsem v Tobě
a Ty ve mně,
to už dnes dobře vím,
jedno si ale vyprosím,

ať se v Tobě rozpustím!

Spustit audio

Související