Lenka Vlachová pracovala v diplomacii, závodila v kamionu a založila projekt, který oceňuje zajímavé ženy
Profesní kariéru odstartovala Lenka Vlachová po maturitě na střední pedagogické škole umístěnkou do Větřní. Dálkově pak vystudovala obor speciální pedagogika. Po listopadu 1989 pracovala pro krumlovský hudební festival i v diplomatických službách v Bruselu, ale také řídila kamion na mistrovství Evropy, fotografovala s Jadranem Šetlíkem nebo vydala knihu o ženství a emocích. Jejím největším projektem je akce Moda Fashion Day(s).
Lenka Vlachová se narodila v Českých Budějovicích, ale postupně žila na Šumavě, v Praze i v Bruselu. Práci v zahraničí získala po vstupu České republiky do Evropské unie. „Dostala jsem nabídku založit tam kancelář Středočeského kraje. Byl to prvopočátek, nebylo to vůbec jednoduché, ale velká škola života, naučila jsem se spoustu věcí,“ říká.
Ráda vzpomíná také na období, kdy reprezentovala Česko na evropském šampionátu trucků. „Měla jsem hroznou radost, jak tam na mě krásně reagovali, vlastně nikdy mi nebylo naznačeno, že jsem žena v mužském světě. A těší mě, že dnes už běžně vidíme řidičky kamionů a autobusů, že každý může dělat to, co ho těší,“ komentuje.
V posledních letech je hlavní aktivitou Lenky Vlachové projekt Moda Fashion Day(s) aneb Mnoho podob krásy. „Projekt vznikl v Českém Krumlově, původně jako módní, ale postupně jsem se nechala motivovat lidmi kolem sebe a nadchla se pro myšlenku vyhledávat zajímavé ženy regionu a připomínat jejich osudy veřejnosti,“ popisuje.
Čtěte také
To se podařilo a projekt se posléze rozšířil i do Českých Budějovic a získal charitativní rozměr. „Dnes už je to vlastně celoroční záležitost. S těmi ženami pracujeme, věnujeme se edukačním činnostem. Je to možná už závěr mojí pracovní aktivity, ale hrozně motivující,“ dodává Lenka Vlachová.
I když během života bydlela na různých místech, nakonec ji to táhlo zpátky do jižních Čech. „Tady mám kořeny a už v osmnácti letech mi bylo jasné, že chci pokračovat v práci mých předků. Máme chalupu, k té patří pole a lesy a je to obrovská odpovědnost starat se o ten majetek a předat ho dalším generacím,“ myslí si.
Samu sebe Lenka Vlachová označuje za fatalistku. „Vždycky, když tlačím tu káru na sílu, tak ona nejede. A cokoliv přijde zvenčí, kolikrát to ani nechci, tak se po čase ukáže jako to nejlepší, co mohlo být. Já jsem velice osudový člověka. Věřím, že svůj osud samozřejmě do určité míry ovlivňujeme, ale opravdu ty zásadní věci našeho života jsou nečekané, nezvané a osudové,“ uzavírá.
Celý rozhovor s Lenkou Vlachovou pro cyklus Jihočeši si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
