Musela jsem se znovu učit hezky psát písmenka, směje se kronikářka města Kaplice
Významnou osobností ve světě knihovnictví je Daniela Wimmerová z Kaplice na Českokrumlovsku. Vypovídají o tom různé články i její knihovnická cena. V posledních letech je ale také kronikářkou města.
„Když se vám profese stane koníčkem a koníček profesí, tak se tomu můžete věnovat celý život. Já jsem pracovala jako metodička krumlovské knihovny, měla jsem na starosti všechny knihovny v okrese a vlastně až teď v důchodu získávám vazby na Kaplici, kde bydlím,“ říká.
V současné době Daniela Wimmerová pracuje ještě jako knihovnice pobočky kaplické knihovny v Blansku. „To je bývalá venkovská knihovna, kde se půjčuje jednou za týden a je to spíše takové místo setkávání starších občanů. Mám díky tomu pořád kontakt s profesí a mohu ještě ovlivnit někoho, kdo má zájem o četbu a neví si rady,“ komentuje.
Před pěti lety se navíc stala kronikářkou města Kaplice. „Můj předchůdce ze zdravotních důvodů přestal psát a hledala se nová osoba, tak jsem se přihlásila, protože mě vždycky zajímalo, co se kolem děje. Ráda si věci zaznamenávám, tak mi nedělalo problémy pokračovat v jeho práci,“ vypráví.
Čtěte také
Do kroniky se podle svých slov snaží napsat vždy to, co považuje za důležité. „Přemýšlím, co by mohlo lidi za padesát nebo sto let zajímat, aby to nebylo jednotvárné, každý rok stejné. Také mám ráda fotografování, dokumentární snímky dělám i jako přílohy pro kroniku,“ popisuje Daniela Wimmerová.
Mnozí její kolegové již píší kroniky na počítači a pak je jen vytisknou. Ona ale nedá dopustit na klasickou mohutnou vázanou knihu. „Ta má svoje kouzlo, papír je speciální, píše se speciálním inkoustem. Člověk vidí, že papír nám slouží už 500 let, zatímco u kazet nebo cédéček nevíme, co bude za pár let. My jsme s velkou slávou natáčeli na kazety a dneska to nemáme kde přehrát, to se hrozně rychle vyvíjí,“ dodává.
Informace pro kroniku si Daniela Wimmerová zaznamenává už v průběhu roku, pak je předloží radě města ke schválení a nakonec ručně přepisuje do velké knihy. „Když jsem před pěti lety začala s kronikou, musela jsem se zase učit psát hezky písmenka, aby to bylo čitelné a pěkné,“ uzavírá s úsměvem.
Související
-
Velký rozdíl mezi popisem návštěvy Beneše a Hitlera zaujal ve starých zápisech kronikářku Větřní
Už dvacet let píše kroniku ve Větřní Marie Kalistová. Do města na Českokrumlovsku přišla jako učitelka, v roce 1998 se stala zdejší knihovnicí a o rok později kronikářkou.
-
Kronika Slavonic se píše už od roku 1900, zápisy z válečných let ale autor v obavě vytrhal a zničil
Už od roku 1994 je kronikářkou města Slavonice na pomezí Čech, Moravy a Rakouska Eva Karásková. Pokračuje tak v tradici, ale před rukopisem už dává přednost počítači.
-
Kronika Dynína připomíná časopis, její autor totiž rád spojuje texty s fotografiemi
Píše knížky pro děti, je učitelem, muzikantem a také fotografem. K tomu všemu si navíc Zdeněk Palkoska přibral úlohu kronikáře obce Dynín na Českobudějovicku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
