Mirka Nezvalová

Ve dvanácti letech se rozhodla, že se chce živit létáním. Z možných profesí si nakonec Míša Machartová z Českých Budějovic vybrala vyrábění padáků a také vyučování létání.

Průšvih, milí přátelé, průšvih. Otevřela jsem totiž Pandořinu skříňku. Na svá téměř osmašedesátiletá kolena jsem se rozhodla zřídit si facebookový účet.

Jsem vášnivá čtenářka. Kouzlu písmenek jsem propadla ve chvíli, kdy jsem jako dítě přelouskala Káju Maříka. Klidně jsem později dokázala mít rozečtených třeba pět knížek.

My ženy, proč si to nepřiznat, jsme od přírody bytosti parádivé. Možná proto, že se chceme odlišovat jedna od druhé. Stačí nám třeba barevný šátek.

Pracovala na vysoké manažerské pozici, pak založila rodinu a přemýšlela, jak to spojit podnikáním. Tak začala Jozefína Růžičková vařit marmelády, se kterými sbírá úspěchy.

O minulém víkendu jsem courala po italském hlavním městě Řím a ještě se stihla zastavit na Korsice. Cože? Vyhrknete teď možná zděšeně. Ale musím vás uklidnit.

Mám umytá okna v našem panelákovém 2+1, vyprané a pověšené záclony a taky jsem konečně přeskládala naši šatnu. Tahle malá místnost čekala na uklízecí útok nejméně tři roky.

Veselá mysl, půl zdraví. Rčení určitě znáte a možná ani netušíte, jak moc se zakládá na pravdě. Na internetu jsem zjistila, že působí podobně jako antidepresiva a sedativa.

Mám doma pět jednorázových roušek. I když jsem je v lékárně pořídila před časem úplně náhodou za cenu téměř dvou stovek, neváhala jsem s nákupem ani okamžik.

V Česku panuje nouzový stav, školy jsou zavřené a volný pohyb osob je omezen. Jak tedy zabavit děti, které zůstaly doma? Podle Moniky Brýdové je ideální čas na tvoření.