Mirka Nezvalová: Rouškové outfity

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mikrofon, studio, zvuk (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

My ženy, proč si to nepřiznat, jsme od přírody bytosti parádivé. Možná proto, že se chceme odlišovat jedna od druhé. Stačí nám třeba barevný šátek, abychom proměnily už párkrát nošený kostým ve zcela moderní oblečení, které právě letí. Zkrátka chceme být in.

A moc mě těší, že podobně jsme přistoupily v době koronavirové i k rouškám. Ano, je pravda, že tuto rouškovou outfitovou éru odstartovala zřejmě slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která si na jmenování nové vlády vzala fialovou róbu a sladila s ní i stejnou barvu roušky. Hozenou rukavici jsme ale, myslím, i my ostatní ženy uchopily velmi elegantně.

Já jsem si první roušku ušila z látky, kterou jsem našla ve svých zásobách, a nijak jsem sladění s dalším oblečením neřešila. Ale pozor, právě teď mám už roušek asi dvacet. Ladí mi k oranžové bundě, k červené nebo modré. Jsou proužkované, vzorované i jednobarevné.

Ano, možná si řeknete, že je přece úplně jedno, čím zahalím nos a pusu, důležitý je přece onen kus látky přesně ve stylu Moje rouška chrání tebe, Tvoje rouška chrání mě. Jenže moje Já mě nutí k tomu, abych volila skutečně roušku jako doplněk.

Moje kamarádka, českobudějovická kreativní publicistka Monika Brýdová je téhož názoru. Ta dokonce roušky malovala textilními fixami podle oblečení, které zrovna nosila. Využila i toho, že z některého ušitého oblečení ještě měla zbytky látek, tak k nim rychle vytvořila sladěnou roušku.

Přiznávám, že nejsem tak šikovná jako Monika, takže nemaluji na roušky oblíbené mandaly, ale snažím se v obchodě s látkami vždy najít nějakou, která mě na první pohled baví, a vím, že se mi bude hodit. Pak stačí pár minut u šicího stroje a rouškový outfit je na světě.

Člověk by si měl dělat v této době každý den nějaké malé radosti a tak se o to snažím i já. A držím palce všem, kteří se o to alespoň pokusí. Na druhé straně jeden kamarád mi ukázal, jak si jednoduše vyrobit roušku z pánského kapesníku přeloženého na třetiny. K dokončení pak stačí už jen dvě gumičky.

Prostě fantazii a kreativitě se meze nekladou. Ale já si jdu střihnout ještě jednu roušku z látky plné barevných motýlů. Je přece jaro.