Kronikářka Zlivi ve starých zápisech ráda sleduje, jak se město měnilo. Sama zaznamenává desítky akcí ročně

Současnou Zliv vnímá jako živější město ve srovnání s předchozími lety. Má na tom podíl řada místních aktivních spolků, do kterých se zapojují lidé od dětského po seniorský věk. Kronikářka tak mapuje desítky akcí za rok pro budoucí generace.

Zajistit domácnost a psát kroniku

Iva Kučerová, maminka tří malých dětí, vede kroniku Zlivi od roku 2017. „Trošku mě do toho umotal manžel, který je radním v našem městě. Ráda píšu a leccos si sepisuju a jemu se líbí moje forma psaní. Říkal, že bych to zvládala dobře. Já jsem ale pořád nevěděla,“ vzpomíná na své váhání.

Když jí předchozí dlouholetá kronikářka paní Randáková ukázala všechno, co je třeba vést, Iva Kučerová vyhodnotila, že se kroniky ujmout může.

Kroniky vypovídají o proměnách obce

První kronikář Zlivi, učitel Antonín Vitha, začal psát v roce 1922. „Jméno Zliv odvozuje se od slova sliv, ve smyslu sliv vody. První dějepisná zmínka o vesnici děje se v roce 1492,“ cituje Iva Kučerová z jeho počátečních zápisů.

Na kronikách ji přitahuje, že v nich lze stopovat historický vývoj a rozvoj místa. Při bádání v nich zjišťuje, že za tím, co se dnes jeví jako samozřejmost, protože už to existuje, stojí nadšení a síla člověka sebrat se a něco udělat.

To kronikářka ukazuje na příkladu, jak zlivští založili a svépomocí vystavěli sokolovnu, kterou v roce 1923 Sokol slavnostně otevřel divadelním představením Maryša a veřejným cvičením Jednoty za účasti tří tisíc lidí.

Podobné odhodlání kronikářka nachází i v případě zřízení obecního hřbitova ve Zlivi na začátku 20. let 20. století. „Jako první byl na novém hřbitově pochován hošík ve stáří osmi měsíců,“ čte kronikářka z dobového zápisu.

Kroniku zpracovává v počítači

Iva Kučerová zapne notebook a na displeji zobrazí jeden ze svých kronikářských zápisů – záznam o vzpomínkové výstavě dokumentaristy a malíře Aloise Terše, který byl učitelem matematiky a kreslení ve Zlivi.

Na svých obrazech zachytil podobu staveb a domů v době, kdy součástí kronik ještě nebyly dokumentační přílohy. „Dneska pokud někdo neví, jak ty domy vypadaly a chce je zrekonstruovat do původního stavu, tak se podívá na Teršovy skici a má představu,“ vypráví o přidané hodnotě jeho tvorby.

Nakonec Iva Kučerová na notebooku vyhledá, co do kroniky napsala o jedné z největších zlivských oslav – o Slavnostech mrkve v roce 2017. „Slavnosti se odehrály 19. srpna. Pro občany města bylo připraveno odpoledne plné hudebních zážitků, ochutnávek výrobků z mrkve a soutěží. Slavnosti mrkve byly hojně navštíveny a setkaly se s kladným ohlasem v několika denících,“ uzavírá kronikářka svůj článek.