I obří účtenku s počtem piv vypitých při stavění máje uchovává kronikář Doudleb
Májka se ještě v 19. století stavěla o svatodušních svátcích, které nastávají padesát dní po Velikonocích, a jejichž datum je tedy rovněž pohyblivé. Tuto skutečnost vyčetl ze starých kronik z Doudlebska současný kronikář Jan Šimánek.
„Ve většině vesnic se už dlouho před rokem 1900 stavění máje přesunulo na 30. duben. Májka původně stávala po celý měsíc květen a hlídala se každý večer. Mládež se pod ní scházívala na vsi a zpívala májové písně, které ve svých vystoupeních zachovaly folklórní soubory,“ vypráví Jan Šimánek.
Zvyk, kdy chasníci ze sousední vesnice můžou přijít a podříznout májku v místní obci, a udělat jí tak ostudu, se nyní udržuje pouze v noci na 1. květen.
Reportáž ze stavění máje
Celý průběh stavění májky v Doudlebech v roce 2006 Jan Šimánek podrobně popsal v obecní kronice. Po Velikonocích druhá jarní tradice v obci začala vyhloubením jámy na tradičním místě „Čapáku“, na kopci mezi Doudleby a Straňany.
Odpoledne asi patnáctičlenná skupina svobodných mladíků v lese uřízla vysoký smrk. Zatím na „Čapáku“ vyrostl stan s pípou a sudy piva. Po kopci pobíhalo mnoho dětí a pak už lidé sledovali stavění máje.
Nazdobená májka stojí kolem sedmé hodiny večerní. Zapálí se vatra a na hranici se přikládají i špalky z májky z předchozího roku, která tu ještě nedávno stála. Lidé z vesnice ve velkém počtu kolem ohně popíjejí pivo a povídají si. Hraje se na kytaru a zpívá. Několik chlapců si přineslo spací pytle a hlídají májku až do rána.
Rarita do přílohy kroniky
Na velkém, dlouhém archu papíru je několik desítek jmen a nespočet čárek. „To je počet piv, která vypili všichni ti lidé, kteří se účastnili stavění máje v roce 2012,“ ukazuje Jan Šimánek obří účtenku, která se připevňuje na prkno ve velkém stanu. „Taková kuriozita by jednou mohla být vystavena v muzeu,“ dodává kronikář.
Stavění máje sebou nese i takřka anekdotické příhody. Poslechněte si celé vyprávění kronikáře Jana Šimánka a snad i vám vyvolají úsměv na tváři. Tak i zjistíte, zda se v Doudlebech májka staví rok co rok a jestli se přece jen stalo, že by ji někdy někdo ze sousedství podřízl.
Související
-
Kronikář Doudleb se snaží zaznamenávat hlavně to, co lidé jinde nenajdou
Není to jen zapisování událostí, ale také bádání o minulosti a zachraňování toho, co by se smrtí pamětníků zaniklo. Tak svou úlohu kronikáře chápe Jan Šimánek z Doudleb.
-
Starými fotografiemi, knihami a dokumenty se kronikáři rádi probírají i ve volném čase
Zuzaně Vyhnálkové předali rodiče lásku k dějinám, Zdeněk Tibitanzl se zabývá fotografiemi. O zálibách kronikářů, ale i neuhlídané májce je další díl Jihočeských kronik.
-
Kronika Dynína připomíná časopis, její autor totiž rád spojuje texty s fotografiemi
Píše knížky pro děti, je učitelem, muzikantem a také fotografem. K tomu všemu si navíc Zdeněk Palkoska přibral úlohu kronikáře obce Dynín na Českobudějovicku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka