Kronikáře Kestřan vždycky zajímala historie, sám události zapisuje už desítky let

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jaroslav Kulanda, kronikář obce Kestřany na Písecku

Třicátým rokem píše kroniku Kestřan na Písecku Jaroslav Kulanda. Obec zná velmi dobře. Narodil se ve vedlejší Lhotě, která je místní částí, a od roku 1974 žije přímo v Kestřanech.

Celý život pracoval Jaroslav Kulanda v místním zemědělském družstvu. V roce 1990 se navíc ujal obecní kroniky. „Přemlouvat mě nemuseli, mě vždycky historie bavila, takže jsem do toho šel. Zajímají mě staré zápisy z kronik, rád to dělám,“ komentuje.

Prvním kronikářem Kestřan se v roce 1925 stal učitel Jan Suda, ale jeho zápisy sahají až do roku 1918. „Píše například, že první předčasný převrat 14. října 1918 začal zde tím, že jsme navečer kradmo zablátili schwarzenberský znak nad branou velkostatku, potom to odnesl c.k. orel na trafice. Pak píše o 28. říjnu, že jsme den uvítali s jásotem a upřímností takovou, jaké nebylo a nebude,“ čte Jaroslav Kulanda.

On sám dosud zapisuje do kroniky ručně. Nad každou stránkou stráví asi půl hodiny. Zachycuje nejrůznější události ze života obce. Podrobněji se věnoval například slavnostem, které v roce 2015 připomínaly 700 let obce Kestřany a 130 let sboru dobrovolných hasičů.

Jaroslav Kulanda je sám členem sboru dobrovolných hasičů, a proto se rozhodně v kronice nezapomněl zmínit o slavnosti v roce 2012. „Kestřanští hasiči přijali návrh umístit na zdejší hřbitov všem svým zemřelým členům pamětní pomníkovou desku. Nechali ji zhotovit v kamenictví podle vlastního návrhu. K této nevšední a v republice snad i ojedinělé události uspořádali u příležitosti svátku svatého Floriána, patrona hasičů, slavnost,“ připomíná.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související