Skandování hesel a plné sály. Kroniky zachycují, jak revoluční dění pronikalo na malé obce

16. listopad 2019

Sametová revoluce roku 1989 je ve svých prvních dnech spjata s děním v Praze, ale postupně se dostávala i do dalších měst a také na venkov. Dokazují to zápisy v některých kronikách jihočeských obcí.

Například v kronice městysu Ledenice zapsala události roku 1989 tehdejší kronikářka Drahoslava Kálalová. Zmiňuje brutální napadení průvodu pražských studentů na Národní třídě 17. listopadu, následující stávku i to, jak studenti a herci zamířili na český venkov, aby vysvětlovali své požadavky v továrnách.

V ledenické kronice se píše, že studenti budějovických fakult přijeli za pracovníky místní nábytkářské firmy, že se obyvatelé Ledenic účastnili stávky na českobudějovickém náměstí a na veřejných budovách v obci visely československé prapory.

Kronikářka popsala také ustavující schůzi Občanského fóra v Ledenicích 8. prosince. „Při účasti 250 až 300 lidí byl sál těsný, mnoho lidí stálo po celou dobu schůze. Byl promítnut videozáznam ze zásahu 17. listopadu. Běžel sice pro technickou poruchu bez zvuku, ale přítomní potichu skandovali heslo studentů z Národní třídy: Máme holé ruce,“ čte ze zápisu současný kronikář Jiří Cukr.

V kronice obce Mirovice má podle kronikářky Marie Hrdinové rok 1989 dvě zvláštnosti. „Jednak je to poslední rok, který pan učitel Toman napsal ručně, a jednak má zajímavé titulky. Jsou tady v datech pražské události, ale také popsaný stav a problémy československé ekonomiky. Je vidět, že už před těmi listopadovými událostmi se o tom debatovalo,“ říká.

Jeden z titulků v kronice zní: Ohlasy pražské Sametové revoluce v Mirovicích. „Revoluce z Prahy do Mirovic putovala pomalu, tenkrát nebyl internet a lidé neměli možnost online sledovat, co se děje. Když pročítám kroniku, je vidět, že lidé zaznamenali informace, ale nevěděli, co bude,“ komentuje.

Nejvíc událostí je proto podle Marie Hrdinové popsáno až v zápise z roku 1990. Také zde se píše o založení Občanského fóra. „Schůze byla mimořádně silně navštívena, což dokládá zvýšený zájem o věci veřejné a záležitosti politické. Byla odhlasována nutnost rekonstrukce rady a pléna místního národního výboru a nutnost přejmenování náměstí a některých ulic,“ uvedl tehdejší kronikář.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.