Skandování hesel a plné sály. Kroniky zachycují, jak revoluční dění pronikalo na malé obce

Václav Havel navštívil v roce 1995 obec Libkovice
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Václav Havel navštívil v roce 1995 obec Libkovice

Sametová revoluce roku 1989 je ve svých prvních dnech spjata s děním v Praze, ale postupně se dostávala i do dalších měst a také na venkov. Dokazují to zápisy v některých kronikách jihočeských obcí.

Například v kronice městysu Ledenice zapsala události roku 1989 tehdejší kronikářka Drahoslava Kálalová. Zmiňuje brutální napadení průvodu pražských studentů na Národní třídě 17. listopadu, následující stávku i to, jak studenti a herci zamířili na český venkov, aby vysvětlovali své požadavky v továrnách.

V ledenické kronice se píše, že studenti budějovických fakult přijeli za pracovníky místní nábytkářské firmy, že se obyvatelé Ledenic účastnili stávky na českobudějovickém náměstí a na veřejných budovách v obci visely československé prapory.

Kronikářka popsala také ustavující schůzi Občanského fóra v Ledenicích 8. prosince. „Při účasti 250 až 300 lidí byl sál těsný, mnoho lidí stálo po celou dobu schůze. Byl promítnut videozáznam ze zásahu 17. listopadu. Běžel sice pro technickou poruchu bez zvuku, ale přítomní potichu skandovali heslo studentů z Národní třídy: Máme holé ruce,“ čte ze zápisu současný kronikář Jiří Cukr.

V kronice obce Mirovice má podle kronikářky Marie Hrdinové rok 1989 dvě zvláštnosti. „Jednak je to poslední rok, který pan učitel Toman napsal ručně, a jednak má zajímavé titulky. Jsou tady v datech pražské události, ale také popsaný stav a problémy československé ekonomiky. Je vidět, že už před těmi listopadovými událostmi se o tom debatovalo,“ říká.

Jeden z titulků v kronice zní: Ohlasy pražské Sametové revoluce v Mirovicích. „Revoluce z Prahy do Mirovic putovala pomalu, tenkrát nebyl internet a lidé neměli možnost online sledovat, co se děje. Když pročítám kroniku, je vidět, že lidé zaznamenali informace, ale nevěděli, co bude,“ komentuje.

Nejvíc událostí je proto podle Marie Hrdinové popsáno až v zápise z roku 1990. Také zde se píše o založení Občanského fóra. „Schůze byla mimořádně silně navštívena, což dokládá zvýšený zájem o věci veřejné a záležitosti politické. Byla odhlasována nutnost rekonstrukce rady a pléna místního národního výboru a nutnost přejmenování náměstí a některých ulic,“ uvedl tehdejší kronikář.

Spustit audio

Související