Kronikář Doudleb se snaží zaznamenávat hlavně to, co lidé jinde nenajdou

3. srpen 2019

Není to jen zapisování událostí, ale také bádání o životě v minulosti a zachraňování toho, co by se smrtí pamětníků zaniklo. Tak svou úlohu kronikáře chápe Jan Šimánek z Doudleb. Záznamy o obci vede už čtrnáctým rokem.

„Do kroniky se v každém roce snažím zaznamenat něco, co jsem zjistil. Obcházím pamětníky a ti nejstarší mi například vyprávějí, jak se žilo před válkou. Snažím se všechno zaznamenat, protože si myslím, že v kronice by měly být hlavně věci, které nikde jinde najít nemůžeme,“ vysvětluje.

Kronika obce Doudleby

Má i velkou sbírku historických snímků. „Když jsem kroniku převzal, půjčil jsem si od místních staré fotografie a naskenoval je. Teď mám velkou sbírku snímků Doudleb a Straňan z minulosti. Když děláme besedu nad kronikou, promítáme i fotografie a lidé si uvědomí, jak se to změnilo,“ říká.

Jan Šimánek je profesí historik. Působí na filozofické fakultě Jihočeské univerzity a kronikářství je jeho velkým koníčkem. Dostal se k němu už na gymnáziu. „Měli jsme vypracovat práci o rodné obci a tenkrát jsem si poprvé půjčil staré kroniky a moc mě to oslovilo. Asi po osmi letech jsem kroniku převzal a nyní už jsem kronikářem čtrnáctým rokem,“ vypráví.

Kronikář obce Mezná bydlí v Soběslavi. Vymyslel způsob, jak vést kroniku na dálku

Jan Kolář, kronikář obce Mezná na Táborsku

Proč by strojní zámečník nemohl umět dobře česky a zvládat sloh? Tak reaguje Jan Kolář, když se někdo podivuje nad tím, že je coby vyučený mechanik také kronikářem obce Mezná na Táborsku.

Nejstarší kronika Doudleb je kronika farní z roku 1739, která zachycuje hlavně události okolo poutí a církve. „Pak máme kroniky školní, nejstarší je z roku 1880, ale já je moc rád nemám, protože jsou hodně poplatné době. Obecní kronika se píše od roku 1921,“ doplňuje Jan Šimánek.

Poslední svazek, do kterého nyní zapisuje, zachycuje události od roku 2014. „Snažím se držet konzervativní ráz. Píšu dokumentačním perem a všechny přílohy dávám do velkého šanonu,“ popisuje.

Na levém okraji kroniky navíc vyznačuje názvy tematických celků. „Aby se v tom lépe hledalo. V předchozí kronice mám dokonce na konci rejstřík všech tematických hesel. Já se snažím myslet i na historiky, co přijdou po mně, chci, aby to pro ně bylo přehledné,“ uzavírá.

autoři: Petr Kronika , Andrea Poláková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.