Kronikář obce Mezná bydlí v Soběslavi. Vymyslel způsob, jak vést kroniku na dálku

Jan Kolář, kronikář obce Mezná na Táborsku
Jan Kolář, kronikář obce Mezná na Táborsku
0:00
/
0:00

Proč by strojní zámečník nemohl umět dobře česky a zvládat sloh? Tak reaguje Jan Kolář, když se někdo podivuje nad tím, že je coby vyučený mechanik také kronikářem obce Mezná na Táborsku.

Jeho kronikářství má navíc ještě jednu zvláštnost. Jan Kolář totiž nebydlí v Mezné, ale v nedaleké Soběslavi. „V roce 2015 jsme se z rodinných důvodů přestěhovali, ale to samozřejmě neznamená, že na Meznou nevzpomínáme a že ji nemáme rádi,“ říká.

S kamarády a známými proto vymyslel způsob vedení kroniky na dálku. „Několik lidí mi tam sbírá informace, také do Mezné hodně jezdím a dáváme to společně dohromady. Ke konci roku pak sestavím zápis,“ popisuje.

Nabídku stát se kronikářem Mezné dostal Jan Kolář už v roce 2004, tehdy ale odmítl. „Pracoval jsem v zastupitelstvu, staral se v obci o sport, chodil do práce a říkal jsem si, že nemá cenu dělat to na půl. Kývl jsem až na druhou nabídku v roce 2009,“ vypráví.

Když chce psát do kroniky Myslkovic, musí u stolu stát a podložit si ruku knihami

Kronikářka Myslkovic Marie Hodinářová s místostarostou Jiřím Vrhelem (vlevo) a autorem pořadu Jihočeské kroniky Petrem Kronikou

Desátým rokem je kronikářkou obce Myslkovice na Táborsku Marie Hodinářová. V prvních dvou letech zapisovala do obyčejné knihy, ale teď už má vázanou s koženými deskami.

Začal psát do knihy, která se v obci vedla od roku 1925. „Vydržel jsem to do roku 2012 a potom jsem přešel z ručně psané formy na počítačové zpracování. Jeden z důvodů byl, že už když jsem psal ručně, stejně jsem si dělal poznámky na počítači. Hlavně šlo ale o to, že do ručně psané knihy se nesmí dávat fotografie,“ vysvětluje.

Každý roční zápis proto nyní vždy sestaví v elektronické formě z textů a doprovodných fotografií, poté ho vytiskne a nechá svázat.

V Mezné je podle něj život jako na každé malé vsi. Jednou z nejdůležitějších událostí, která má vždy místo v kronice, je pouť. „Na té loňské jsem si dal docela záležet, pořídil jsem fotografie a napsal k nim doprovodné texty. Každý rok také udělám do kroniky rozhovor s jedním pamětníkem, to mi poradil kolega z Veselí nad Lužnicí, můj kronikářský vzor,“ dodává.

Spustit audio

Související