Jsme mistři v potlačování emocí, na problémy duše nás tak často musí tělo upozornit nemocí, říká psycholožka

Radost a štěstí si spolu se zdravím přejeme obvykle i na počátku nového roku. Veronika Chytilová potvrzuje, že tyto pojmy spolu opravdu souvisejí a přidává ještě jeden – rovnováha. „Když se cítíme v rovnováze se sebou, se svým okolím, tak potom cítíme radost. Když jsme často v radosti a v rovnováze, cítíme štěstí,“ říká.

Štěstí, radost a rovnováha pak s sebou přinášejí i zdravější tělo. „Naše kultura není zvyklá být v kontaktu s emocemi. My jsme obrovští mistři v potlačování emocí, takže si často vůbec neuvědomíme, že jsme v nějaké psychické disharmonii a moudré tělo nás potom upozorní nemocí, že je něco v nepořádku. Jako první si spíše uvědomíme fyzickou nemoc než psychické rozladění, nemoc duše,“ připomíná.

Tělo a duši bychom podle Veroniky Chytilové neměli od sebe oddělovat. „Pokud stůně duše, tak to nemusíme hned poznat, ale můžeme být třeba unavení, rozladění, můžeme reagovat podrážděně, může nám být často špatně od žaludku, nemáme chuť k jídlu. V každém případě jde o rovnováhu,“ popisuje.

Do její ordinace většinou lidé přijdou později, než by měli. „Nechci říkat, že chodí pozdě, ale většinou přicházejí, když už mají v životě opravdu hodně konfliktů, hodně nerovnováhy, hodně rozladu, hodně vnitřního tlaku, který potom vytváří vnější tlak,“ dodává.

Čtěte také

Přehnaná péče seniorům neprospěje. Nechte je dělat běžné činnosti, cvičí tak mozek

Vyhledat odbornou pomoc by podle Veroniky Chytilové lidé měli ve chvíli, kdy cítí jakoukoli nerovnováhu. „Když se v životě nedaří, když je delší dobu špatná nálada, když jsme nespokojení se sebou nebo třeba i se svým okolím. Ono to může být tak, že si často nepřiznáme, že jsme nespokojení se sebou, tak to projektujeme do okolí,“ vysvětluje.

Mnoha lidem ale trvá delší dobu, než si uvědomí, že je na místě navštívit psychologa. „Jak jsem říkala, jsme mistři v potlačování, takže se může stát, že to potlačíme, týden je klid, pak to zase potlačíme… Ty věci ale později stejně začnou vyplouvat na povrch. Takže ještě předtím, než někdo přijde ke mně, doporučuji všímat si těch věcí, které jsou v životě nepříjemné, a nepotlačovat je, ale být s nimi kontaktu,“ radí Veronika Chytilová.

Často je třeba také překonat předsudek, nálepku „Chodím k psychiatrovi nebo psychologovi = nemám to v hlavě v pořádku“. „Říkám lidem, že by naopak měli být hrdí na to, že se rozhodli k nějakému osobnostnímu růstu. Pomohlo by onálepkovat si to, že to není nemoc, že to není něco špatného, že jdu psychologovi, ale že jsem se rozhodl někam vyrůst, změnit svůj život, naplňovat svoje vize,“ uzavírá Veronika Chytilová.

Celý rozhovor s klinickou psycholožkou Veronikou Chytilovou o psychickém zdraví a o tom, že bychom se neměli bát říct si o pomoc, si poslechněte online.