Přehnaná péče seniorům neprospěje. Nechte je dělat běžné činnosti, cvičí tak mozek
Takzvanou smyslovou aktivizaci seniorů s demencemi propaguje Hana Vojtová, ředitelka Domova seniorů Mistra Křišťana v Prachaticích. Nejen, že ji učí kolegyně a praktikuje s klienty domova, ale také už vydala smyslovou kuchařku, soubor tipů na nejrůznější aktivity a speciálních návodů na cvičení a paměťové tvoření.
To, čemu sama Hana Vojtová říká „smyslovka“, je podle ní přirozená aktivita, která stimuluje smysly člověka, a tím uvádí v činnost jeho mozek. „To je zvlášť důležité u lidí s demencí, protože když jim stále stimulujeme mozek, tak ho trénujeme jako sval,“ připomíná.
„Jde nám o to, aby senior známé předměty, které má uloženy ve svých paměťových stopách, stále používal k jejich účelu. Příkladem může být třeba lžíce. Pokud budeme takovému člověku vkládat lžíci do rukou, tak on s ní bude jíst,“ popisuje.
S tím souvisí to, že bychom ani o seniora s demencí neměli pečovat příliš. „Pokud za něj všechno uděláme, vložíme mu jídlo až do úst, může se opravdu stát, že časem zapomene, k čemu se lžíce používá,“ upozorňuje Hana Vojtová.
Podle ní je potřeba, aby senior stále trénoval přirozené činnosti v přirozeném prostředí, aby pracoval s paměťovou stopou, stimuloval svůj mozek, udržoval ho v činnosti, a zároveň si tak udržoval schopnosti, které doposud má. „To je velmi důležité, protože pak nebude stagnovat, nebude činnosti zapomínat a nebude se blížit takové té apatii: Já už vlastně nic neumím, tak proč bych to dělal,“ zdůrazňuje.
Čtěte také
Prospěje to i jeho psychice. „Pokud bude vědět, že to ještě dokáže, že mu nikdo nemusí pomáhat zapínat knoflíčky u košile, bude mít snahu to dělat. Bude si i sám vybírat oblečení podle toho, na co má daný den chuť a náladu. To jsou takové ty kompetence, které bychom neměli seniorům odebírat, a zvláště ne lidem s demencí,“ uvádí Hana Vojtová.
Svá doporučení sepsala v knihách Jak se vaří smyslovka pro jaro a léto a pro podzim a zimu. Letos také vyšla kniha Cvičení šité na míru aneb Jak se cvičí smyslovka. „Tuto knížku jsme napsali společně s Hankou Rabenhauptovou, která je dlouholetou dobrovolnicí v domově a se seniory cvičí. Ona s nimi i bruslí, lyžuje, žongluje a těmito činnostmi jim připomíná jejich dětství, takže zapojí nejen tělo, ale i pozitivní mysl,“ dodává Hana Vojtová.
Za velmi důležité považuje také to, že senioři chodí i v zimním období ven. Měli by podle ní stále pocítit sníh v rukách, štípání mrazu na tvářích a skutečně prožít zimu jako takovou. „Nebojme se o ně, dejme jim šálu, čepici, rukavice a šanci jít ven. Ono to navíc venku člověka orientuje. Když cítí mráz, tak přirozeně ví, že je zima. To jsou důležité aspekty pro přirozenou orientaci člověka v čase,“ radí.
Celý rozhovor s Hanou Vojtovou o smyslové aktivizaci seniorů s demencemi si poslechněte v magazínu Zdravíčko.
Související
-
Když senior nechá puštěný plyn a z obchodu přinese jen zbytečnosti, je načase začít o něj pečovat
Že musíme, nebo měli bychom, pomáhat starším a nemocným lidem, je jasné. Otázkou ale je, jestli víme jak. A také, kdo pomůže nám. Proto jsme připravili cyklus na toto téma.
-
Po covidu mohou mít senioři potíže s pohybem, ale i pamětí. Popisují to pojmem mozková mlha
Život po prodělaném onemocnění covid-19 se vrací do normálu jen velmi pozvolna. To je zkušenost jednotlivců i organizací, potvrzuje ředitelka domova seniorů Hana Vojtová.
-
Roztroušená skleróza. Jak se onemocnění projevuje a co musíte zvládnout, když se objeví
Začne to tím, že častěji zakopáváte. Jste roztěkaní, unavení, dostanete zánět do oka. Všechno to může znamenat jen náročnější období. Ale také roztroušenou sklerózu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.