Je-li člověk s Alzheimerem sám sobě nebezpečný, je nejvyšší čas mu pomoci

Žena ohlašuje násilí na tísňové lince
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Žena ohlašuje násilí na tísňové lince

Jak pečovat o člověka s neurodegenerativním onemocněním mozku, ví Markéta Nováková, sociální pracovnice Domova Matky Vojtěchy v Prachaticích. Toto zařízení se specializuje právě na lidi s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi.

Jejich nástup potvrdí u pacientů takzvaný minimental test nebo CT vyšetření. Další známky zaznamenáme sami. „V první fázi se ztrácí krátkodobá paměť,“ říká Markéta Nováková.

„Člověk si pamatuje dětství, ale ne to, co se odehrálo před deseti minutami. Dále se oslabuje schopnost koordinace pohybu. Dochází k častým pádům a zraněním. Mění se i prožívání emocí, může se měnit nálada i povaha, výjimkou není ani agresivita a vztek. A dalším signálem je minimální schopnost učit se novým věcem,“ popisuje.

Hygiena, léky, ale i smysluplný den

Pomoc druhých by měla přijít nejpozději ve chvíli, kdy domácí prostředí už pro nemocného není bezpečné. „My zdraví si musíme uvědomit, že doma na nemocného číhá spousta nástrah – nezajištěná okna a dveře, schody, elektrické spotřebiče, ostré předměty. Lidé si mnohdy uvědomí, že jejich blízký bude potřebovat trvalý dohled, až ve chvíli, kdy je opakovaně hospitalizován kvůli pádům a zraněním,“ říká Markéta Nováková.

Je jedno, jestli pečujeme doma nebo v zařízení, hlavním kritériem je podle sociální pracovnice zajištění kvalitního a smysluplného života. „Na prvním místě je kvalitní ošetřovatelská a zdravotní péče – hygiena, podávání léků, překonávání bolesti a dostatek spánku,“ připomíná.

Důležitý je i dostatečný příjem potravy a tekutin. „Stravu bude potřeba upravovat, krájet, mixovat, tekutiny zahušťovat, lze použít i zahušťovadla, která koupíte v lékárně, poraďte se s praktickým lékařem. Nemocný také potřebuje dohled – může zapomenout, že už jedl, nebo že naopak nejedl a nepil,“ dodává Markéta Nováková.

Další podmínkou je už zmiňované bezpečné prostředí a pak smysluplně naplněný den. „Doporučujeme vycházet z toho, co měl nemocný rád, co jej bavilo a těšilo, co do určité míry zvládá i sám. Není dobré vymýšlet aktivity za každou cenu – je důležité dopřát mu i dostatek odpočinku,“ radí sociální pracovnice.

Při činnostech, kterým se s nemocným věnujeme, je nutná trpělivost. V Domově Matky Vojtěchy se osvědčilo luštění křížovek, zpěv lidových písní, sledování filmů pro pamětníky, společné vaření a pečení, v případě mužů třeba práce se dřevem.

Pro pečovatele je také důležitá otázka financí. „Z dávek je zásadní takzvaný příspěvek na péči. Formulář obdržíte na úřadu práce a výše příspěvku se odvíjí od míry závislosti člověka na pomoci okolí,“ vysvětluje Markéta Nováková.

Další možností je příspěvek na mobilitu, zde je podmínkou přiznání průkazu ZTP nebo ZTP/P a pravidelná potřeba dostavovat se k lékaři. „Nově je tu i dávka nazývaná dlouhodobé ošetřovné – s tou vám pomohou na správě sociálního zabezpečení. Podmínkou je, že nemocný byl alespoň týden v nemocnici a nyní potřebuje celodenní domácí péči. Tu mu díky dlouhodobému ošetřovnému můžeme zajistit po dobu až 90 dní, přičemž náš zaměstnavatel je povinen nás uvolnit a podržet nám po tu dobu naši pracovní pozici,“ doplňuje sociální pracovnice.

Spustit audio

Související