Hana Hosnedlová

Máj je měsícem lásky. Malá vnučka mojí známé však květen povýšila na měsíc lásky ke všemu a ke všem!

Cirkus mne přitahoval už od dětství. Možná, že to bylo tou vůní exotiky... Stával pravidelně na travnatém plácku přes silnici od našeho předměstského domu.

Sedím si takhle na lavičce u kašny na hlavním budějovickém náměstí, vystavuji tvář zatím zubatému sluníčku a koutkem oka pozoruji holuby. Jsou krotcí a dá se říct, že drzí…

Jsem sice příznivkyní klasických papírových knih, miluju vůni tiskařské černě, ale chápu, proč mladší generace vyhledávají i jiné formy setkání s knihou.

Mám radost, že máš radost – říkávala kdysi dávno moje kamarádka, když jsem se radovala nad některým z jejích drobných, symbolických dárečků.

Vzpomínám si, že v době mého dětství jsme pravidelně v neděli odpoledne chodívali s rodiči na procházky nebo na celodenní výlety. A nebyli jsme sami. 

Březen je měsícem knihy a já bych vám ráda v této souvislosti představila jednu nevšední publikaci s názvem Jihočeské osobnosti známé a méně známé

Vždycky jsem cyklistům fandila. Považovala jsem jízdu na kole nejen za nenáročnou sportovní disciplínu, přístupnou většině, ale zároveň za ekologicky šetrný způsob dopravy.

Možná se téma spacáků bude zdát v tuhle dobu ne příliš aktuální, ale spousta lidí tento vynález používá celoročně. Včetně mne. I když je mi ve spacáku zima leckdy i v létě.

Telefonní budky, které se nacházely v každé obci, na ulicích či nádražích, se díky mobilům staly naprosto nepotřebné. Jejich počet se postupně snižoval, až zmizely úplně.