Hana Hosnedlová: MDŽ
MDŽ čili Mezinárodní den žen se za předchozího režimu slavíval celoplošně a mohutně. Od ROH jsme pravidelně dostávaly kytku, bonboniéru anebo kazetu s mýdly. Některé podniky připravovaly pro své ženské osazenstvo hudební vystoupení, estrády nebo podnikové večírky s tancem.
Skutečností je, že intenzivnějšímu slavení se většinou věnovali spíše muži než ženy, které – co si budeme povídat – nemohly své rodinné povinnosti jen tak nechat plavat. Ale občas to i oslavenkyně poněkud přepískly. Jako třeba ona maminka, kterou jsem jednoho 8. března našla ležící v záhonu růží na cestičce ke dveřím mateřské školky.
Děti ve školách a na kroužcích pilně vyráběly různá přáníčka a drobné dárečky, což bylo dojemné a milé. Ale díky tomu, že bylo MDŽ intenzivně propagováno předchozím režimem, bylo orazítkováno coby komunistický svátek. Ovšem pozor! Den žen přišel do Evropy přes oceán, z Ameriky.
Nicméně listopadový samet MDŽ jaksi v tichosti smetl a jen málokdo jej dnes slaví. Moje děti ještě ze setrvačnosti pár let nosily kytičku nebo bonboniéru, občas nějaký kamarád pošle přáníčko, ale v podstatě MDŽ jaksi zapadlo.
Upjali jsme se víc ke květnovému Svátku matek. Ten jsme slavívali i v minulosti, takže pro nás nic nového. Ale popravdě mi sem tam ten březnový svátek, věnovaný ženám všech věkových kategorií, trochu chybí...
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
