Antonín Pelíšek: Motýl. Nostalgické vyprávění o putování Šumavou kdysi a dnes

23. srpen 2026

Částečně autobiografická povídka českobudějovického novináře a spisovatele Antonína Pelíška je nostalgickým vyprávěním o putování Šumavou kdysi a dnes i vzpomínkou na rodiče, dětství a mládí…

Čte: Pavel Oubram
Napsal: Antonín Pelíšek
Dramaturgie: Martina Toušková
Zvukový mistr: Michal Kolář
Režie: Martina Schlegelová
Natočeno: v Českém rozhlase České Budějovice v roce 2020

Autor napsal povídku Motýl přímo pro Český rozhlas České Budějovice. Ve studiu ji pak načetl herec Jihočeského divadla Pavel Oubram.

Antonín Pelíšek se narodil roku 1952 v Českých Budějovicích. Svoji novinářskou kariéru začal v roce 1971, kdy načas působil v Jihočeské pravdě jako spolupracovník vysílání rozhlasového sobotního studia mladých.

Poté vystřídal různá zaměstnání – pracoval jako nákupčí, technik v národním podniku Motor, slévárenský dělník nebo kontrolor v českobudějovické Škodovce. Po listopadu 1989 se vrátil k novinařině. Působil v týdeníku Nový život, v měsíčníku Železničář, v denících Prostor a Lidová demokracie nebo v ČTK.

Od roku 1996 píše pro MF DNES, specializuje se na krimi a ekologii. Je autorem románů Rybí oko, Člověk z pavilonu N nebo Znamení touha. Pro děti napsal knížku Kuře s modrýma očima. Jeho zatím poslední novela Dlouhý most, autobiografický příběh o dospívání na předměstí Českých Budějovic, vyšla v roce 2023.

Přímo pro Český rozhlas České Budějovice napsal povídky Holubí dům, Motýl, Klíč nebo Dům číslo 18. S budějovickým studiem Antonín Pelíšek spolupracuje také coby autor Rozhlasových sloupků.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.