Hana Hosnedlová: Marie v údolíčku
Odjakživa miluji historky ze života. Někdy jsou úsměvné, jindy dočista bez úsměvu. Jednu takovou bych vám chtěla dneska odvyprávět.
Moje známá Marie bydlí v zahradní čtvrti na předměstí jednoho jihočeského městečka a cestu do centra si krátí přes takové menší zatravněné údolíčko s keři a stromkovými nálety.
Tohle místo ale svou částečnou odlehlostí láká i party mladistvých holek a kluků, které se sem stahují. Svou rozvernost a veselí občas uplatňují nevybíravým způsobem právě na procházejících chodcích.
Když tedy jednoho pošmourného dne už za šera Marie procházela údolím kolem jedné takové rozjařené partičky, začali do ní mlaďáci strkat, tahat jí tašku z ruky a slovně ji atakovat.
Byla sice na drzé týpky rozezlená, měla i trochu strach, ale i tak se zpátky vydala stejnou, podstatně kratší cestou přes údolí.
A znovu tam v zákrutu cesty údolím postávala rozjuchaná hlučná skupinka mladých. Marie přidala do kroku, a když je míjela, rozmáchla se taškou plnou vypůjčených knih z knihovny a mlátila s ní ty nejbližší hlava nehlava.
Ti byli tak překvapení, že se naprosto na nic nezmohli a Marie v klídku prošla kolem nich. Teprve když byla od zkamenělé skupinky dál, ohlédla se a zjistila - že to byli úplně jiní kluci než ti předtím...
Související
-
Hana Hosnedlová: Chvála punčocháčům
Letošní zima nám už ukázala, co všechno umí. A tak jsme s přítelkyněmi před pár dny vzpomínaly na zimní dny našeho mládí a na to, jak jsme tehdy dokázaly trpět pro parádu.
-
Hana Hosnedlová: Jména
Mám pocit, že poměrně dost lidí není spokojeno se svým jménem. Však si ho také nevybírali oni sami, ale vybrali jim ho jejich rodiče či rodinné rady.
-
Hana Hosnedlová: Záhada ve sněhu
Zima sice nepatří mezi mé favority, ale sníh miluji. Souvislá sněhová přikrývka oblékne krajinu i města do bílého a všechno je pak jaksi hezčí, čistější, úhlednější.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka