Hana Hosnedlová: Chvála punčocháčům
Svůj dnešní sloupek bych nazvala stručně a výstižně – Chvála punčocháčům. Letošní zima nám už ukázala, co všechno umí. Závěje sněhu i v Budějovicích. Silné mrazy i přes den nejen na šumavské Kvildě. A tak jsme si s přítelkyněmi před pár dny zavzpomínaly na zimní dny našeho mládí a na to, jak jsme tehdy dokázaly trpět pro parádu.
V té době se začínaly zkracovat sukně, které v garderobě dívek ještě výrazně převládaly nad dlouhými kalhotami. A k sukni tehdy samozřejmě patřily punčochy. Jasně, že ty nejmodernější – silonky!
Na chvilku je sice vytlačily silné, bavlněné řádkované punčochy v různých barvách, černé, zelené, modré, ale ke svátečnímu oblečení patřily právě silonky!
A ty se upínaly na podvazkové pasy – ať už široké nebo úzké, v každém případě měly jednu nevýhodu – totiž nechráněné namrzající části stehen pod sukněmi. A protože zimy tehdy bývaly opravdu mrazivé, přicházely jsme domů často pěkně promrzlé a někdy možná i lehce omrzlé. Ale ani nás nenapadlo se téhle parády vzdát.
Později se objevily krepsilonové punčocháče, tlusté, tmavě hnědé, krabatící se... Byly sice určitým řešením – ale dost nevzhledným, takže silonky dál přežívaly.
Dnešní dámské punčocháče jsou už docela jiná píseň... A jejich nositelky si asi ani neuvědomují, jak složitá a protrpěná cesta k nim vlastně tenkrát vedla...
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.