Hana Hosnedlová: Tři králové

5. leden 2024

Z dětství mám tento lednový den spojený s takovým sice někdy trochu odbývaným, ale přesto hezkým zvykem. To totiž chodili Tři králové po domech a koledovali.

Byli to většinou malí kluci v bílých košilích, nebo jen v přehozených prostěradlech s dírou pro hlavu a s papírovými korunami na hlavách. Někdy si museli vystačit jen s pytlíkem od mouky s napsaným písmenem Ká, eM a Bé.

Občas mívali i betlémskou hvězdu vystřiženou z tvrdého papíru na laťce. Měli sice jako mudrcové z východu přinášet zlato, kadidlo a myrhu, ale přinášeli zpívané vinšování, za které si pak v košíku odnášely jako výslužku všelijaké dobroty. I když myslím, že už tehdy z mnohých domácností kápla i nějaká ta korunka.

Na rozloučenou pak napsali buď křídou, nebo uhlem na futra nad vchodem iniciály svých jmen K, M, B – jako Kašpar, Melichar, Baltazar – a letopočet. Samozřejmé bylo, že jeden z nich musel být černý. To se lehce pořídilo kouskem uhlí nebo krémem na boty – ale maminka černého vzadu z toho asi moc radosti neměla.

Naše ulice končila svažujícím se kopcem, kam jsme v zimě chodívali sáňkovat. Takže cesta dolů bývala, když byl zrovna tou dobou sníh, pěkně uježděná a hladká.

Ani kluci s tříkrálovou koledou většinou neodolali a také se sklouzli. A dost často se na klouzačce i vyváleli a pamlsky z košíku se jim rozsypaly všude okolo. A my pak ve sněhu podél téhle sjezdovky nacházeli ještě další den namrzlá jablíčka a bonbony a čokoládu v provlhlých obalech.

autor: Hana Hosnedlová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Hana Hosnedlová: Kapr na schodech

    Kapří řízek ke štědrovečerní večeři, to je stále v řadě českých rodin klasika. Stejně jako historky o kaprech, které nikdo nechce zabít. Taky mám jednu od svého známého.

  • Hana Hosnedlová: Půlnoční mše

    Vánoce pro mne znamenaly vždycky pohodu, nadílku pod stromečkem, spoustu dobrot, a když jsem dorostla do věku teenagera, přibyla k tomu ještě jedna věc. Půlnoční mše!

  • Hana Hosnedlová: Vánočka

    K českým Vánocům neodmyslitelně patří i vánočka. Nejlépe samozřejmě domácí. Třeba my mívali na vánoční svátky vždycky alespoň dvě nebo tři.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.