Hana Hosnedlová: Lidská neomalenost

30. květen 2024

Lidská neomalenost je někdy úsměvná, jindy trapná, občas i k naštvání.

První příběh se stal už dávno. Měli jsme takovou zajímavou kamarádku, výtvarnici ze západních Čech, s níž se dalo zažít možné i nemožné.

Jednou jsme se setkali na vernisáži výstavy v Bechyni, a protože se jí zpátky domů nechtělo, pozvala ji naše společná známá k sobě domů do Budějovic. Hostila ji, jak nejlépe uměla, půjčila jí noční košili i náhradní spodní prádlo. Na snídani připravila bohatý stůl – od šunky přes vajíčka, sýr, pomazánky, zeleninu, ovoce a očekávala kamarádčino nadšení.

Místo toho ale uslyšela nezapomenutelnou větu: A buchtička by nebyla? Tohle rčení užíváme dodneška.

Jinou situaci jsem zažila nedávno na ulici. Je už bohužel samozřejmostí, že cyklisti jezdí po chodnících a dokonce si i zazvoní, aby jim chodci uhnuli z cesty.

Šla jsem po úzkém chodníku kolem bloku domů, když jsem uslyšela těsně za zády hlasité zazvonění. Zastavila jsem se a chtěla se ohlédnout, ale v tu chvíli do mne cyklista s helmou na hlavě narazil. Podrazil mi nohy a já se sesypala jako pytel písku. Také on spadl z kola, samozřejmě na mne, ale své kolo nepustil.

Předpokládala jsem omluvu a pomoc při vstávání ze země. Fešácký cyklista ale místo mých odřenin a zašpiněných šatů začal prohlížet své kolo, na které pak naskočil se slovy: Ženská nemotorná, víte, kolik tohle kolo stálo?

Zůstala jsem stát jako opařená a bylo mi do breku. Tím spíš, že se mne nikdo z okolojdoucích nezastal. 

autor: Hana Hosnedlová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Hana Hosnedlová: Domácí zvířátka

    Neznám ve svém okolí rodinu, která by si neodžila alespoň jednu etapu s nějakým domácím zvířátkem. U nás to jako první byly rybičky. Zdálo se to tehdy jako ideální řešení.

  • Hana Hosnedlová: Fotbalová láska

    Květen považuji za nejhezčí měsíc v roce – je plný zeleně, barev, vůní a také lásky. Někdy to mezi dvojicí zajiskří na první pohled, jindy se tenhle cit rodí déle.

  • Hana Hosnedlová: První máj

    Moje prvomájové vzpomínky z dětství jsou poněkud rozporné. Štvalo nás, že jsme museli povinně do průvodu, a to pod hrozbou různých postihů, jimiž učitelé tehdy vládli.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.