Hana Hosnedlová: Domácí zvířátka
Neznám ve svém okolí rodinu, která by si neodžila alespoň jednu etapu s nějakým domácím zvířátkem. U nás to jako první byly rybičky. Zdálo se nám to tehdy jako ideální řešení naléhavé touhy našich potomků po něčem živém doma.
Pořídili jsme tedy velké akvárium, postupně i hejno barevných rybiček a všelijaké nářadí pro údržbu. Nadšení kluků ale postupně polevovalo, stejně jako jejich péče o rybičky.
Vyhrožování, že celé akvárium někomu darujeme, se ale vyřešilo jaksi samo – jednoho odpoledne jsme ho našli v dětském pokoji rozpůlené. Všechno kolem zmáčené a na koberci téměř usušené rybičky – už se ani nemrskaly.
Druhým prosazeným domácím mazlíčkem byl křeček. Poté, co se několikrát prokousal z krabic, sloužících jako domeček, jsme zakoupili perfektní bezpečné terárium. Nicméně náš křeček byl chytrolín a dokázal najít únikovou cestu i z téhle pevnosti.
Hledali jsme ho usilovně a dlouho po celém bytě, ale útěkáře jsme nenašli. Až když se v pokojíku malovalo, objevili jsme jeho mumifikovanou mrtvolku za skříní. Dodnes nám nejde na rozum, jak se do tak úzké škvíry mohl dostat.
Pak se v pokojíku střídaly strašilky s pakobylkami, cvrčci, rosničky, potkan, slepýš a další pro mne ne zrovna přitažliví živočichové. Když začali kluci chodit do teraristického kroužku, bylo to ještě horší. Smířila jsem se se svlečenými hadími kůžemi, se sklenicemi s různými tvory, ale když jsem pod polštářem v pokojíku našla podivná kožovitá vejce nějakých obojživelníků, které si kluci chtěli jaksi „vysedět“, bylo to už na mrtvici.
Zvláštní ovšem je, že když si pak synkové pořídili vlastní rodiny, po žádném domácím mazlíčkovi už nezatoužili.
Související
-
Hana Hosnedlová: Fotbalová láska
Květen považuji za nejhezčí měsíc v roce – je plný zeleně, barev, vůní a také lásky. Někdy to mezi dvojicí zajiskří na první pohled, jindy se tenhle cit rodí déle.
-
Hana Hosnedlová: První máj
Moje prvomájové vzpomínky z dětství jsou poněkud rozporné. Štvalo nás, že jsme museli povinně do průvodu, a to pod hrozbou různých postihů, jimiž učitelé tehdy vládli.
-
Hana Hosnedlová: Chytrý chlapeček
Moc ráda pozoruji malé děti a jejich chování. Jízda trolejbusem mi takové příhody dost často naservíruje přímo pod nos.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
