Jan Flaška: Tak to je úplný konec

20. červen 2024

Červen se přehoupl do druhé poloviny a blíží se prázdniny. Konec školního roku je jako ta poslední scéna v akčním filmu, kde se všechno odehrává najednou, všechno hoří a hlavní hrdina se snaží uniknout z padající budovy. 

Jenže tady hlavní hrdina není Bruce Willis, ale vy, rodiče a učitelé, a ta padající budova je škola plná studentů, kteří už jsou myšlenkami na prázdninách.

Učitelé jsou tou dobou taky už úplně mimo realitu. Vypadají, jako by právě přešli přes poušť bez vody. Zastřený zrak, vychraptělý hlas, reklama na rezignaci. Vědí, že mluvit ke studentům je stejné jako mluvit do zdi. Do zdi, co se neustále vzdouvá, vykřikuje a chrlí sprostá slova. Ačkoli celý rok tvrdili, že mobily ve třídě jsou ďáblovým vynálezem, sami teď v hodinách hrají Candy Crush a Brawl Stars.

V červnu zkrátka pedagogický sbor konečně přestane předstírat, že se snaží někoho vzdělávat, a studenti přestanou předstírat, že se něco učí. Na chodbách se mísí vůně čerstvě vytištěných vysvědčení s puchem vyklízených skříněk. Každý se zoufale snaží přežít těch posledních pár dní do prázdnin.

Aby se všichni ve škole úplně nezbláznili, vyráží se na konci roku ven, na školní výlety. Školní výlet je akce, na které se pod záminkou rozšiřování obzorů učitelé pokouší udržet skupinu třiceti dětí pohromadě. Je to jako pást kočky. Děti se rozprchnou na všechny strany a učitelé běhají s napůl šíleným výrazem ve tváři a snaží se je počítat. Vždycky se alespoň jeden rozhodne ztratit v lese nebo vykoupat ve fontáně, ať je venku jakákoliv teplota.

Závěrečnou školní akcí je pak balení a uklízení třídy. Všichni se tváří, že to je týmová práce, ale ve skutečnosti to vypadá spíš jako chaotická evakuace pavilonu šimpanzů. Vzduchem létají neidentifikovatelné objekty, zoufalí učitelé se z posledních sil snaží udržet pořádek a někde mezi tím vším najdete studenty, jak se schovávají ve skříních v naději, že se tak zachrání před úklidem.

A věřte mi, většina učitelů by si nejradši zalezla k nim. Společně by pak v té dusné tmě čekali na poslední zvonění školního zvonku, které zní líp, než když o Štědrém dnu zvoní Ježíšek.

autor: Jan Flaška
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.