Eliška Novotná: Bez práce
Sociální sítě nás zaplavují kromě mnoha jiného také spoustou rad a návodů. Ve všech těch radách, jak udělat něco rychle a snadno, se také objevuje jako něco chvályhodného, že je to „bez práce“.
No nevím. Jako by nám práce vadila, jako by do života nepatřila. Přitom si myslím, že pracujeme rádi, skoro všichni, já tedy určitě. Ne vždy a všude, některé práce jsou pěkně hnusné, ale ze zásady ano. A taky není nad to pracovat spolu, nic nás nedá víc dohromady než společné dílo. Tak proč ti rádci předpokládají, že mít něco bez práce je fajn? A že to jsou nějak vzdělaní a zkušení marketéři (rozuměj ovlivňovači trhu).
Možná brnkají na strunu naší lenosti – ta je nám prý vrozena (tedy jak komu, doufám). Vybavuji si obrázek v ušáku si čtoucí ženy, s šálkem kávy a dortíkem na přilehlém stolku a s běhajícím robotickým vysavačem někde opodál. A v tu chvíli konečně ten slogan plně chápu. Oni se nemýlí, je to fajn, znají nás dobře – vždyť je to jejich práce!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
