Chtěl bych se vrátit, maminko. Písničky ke Dni matek s Františkem Filipovským, Petrem Rezkem a dalšími
„Matka je nádherná bytost, která, jak někdo řekl, nosí dítě devět měsíců ve svém lůně, dva roky v náručí a celý život v srdci.“ Autorem těchto velmi pěkných slov je portugalský spisovatel a kněz Manuel Fernando Silva. Vhodně a důstojně mohou uvést tematickou písničkovou sestavu ke Dni matek.
V úvodu zazní v podání Melody Boys R. A. Dvorského titulní písnička vskutku z dávnověku, z roku 1934, z filmu Dokud máš maminku.
V roce 1977 natočil vynikající herec menších rolí František Filipovský s orchestrem Václava Hybše skladbu s názvem Chtěl bych se vrátit, maminko. Hudbu složil Alois Palouček a je docela zajímavé, že text napsala žena, a ne muž, jak by se snad dalo očekávat. Tou textařkou byla Eliška Pomajzlová, dlouholetá rozhlasová hudební redaktorka, která mimochodem stála u zrodu pořadu Kolotoč, tedy programového evergreenu Českého rozhlasu.
Na programu jsou také dvě písničky ryze dívčích, resp. ženských skupin – od amerických černošských Shirelles hit Mama Said a od českých Yellow Sisters Bylinky od maminky.
John Lennon svou píseň se závažným sdělením pojmenoval Mother, Matka, ale v poeticky vyjádřeném hněvu mířil rovným dílem na otce. „Matko, měla jsi mě. Ale já nikdy neměl tebe. Chtěl jsem tě. Ale ty jsi nechtěla mne. A tak ti zkrátka říkám sbohem. Otče, opustil jsi mě. Ale já tebe nikdy neopustil. Já jsem tě potřeboval. Ovšem ty jsi nepotřeboval mne. A tak ti zkrátka říkám sbohem…“
Vzhledem k charakteru druhé květnové neděle se na závěr Světel ramp rádi zase vrátíme k mnohem pozitivnějším souvislostem v málo hrané písničce Mámina flétna autora Pavla Žáka pro Petra Rezka, který ji natočil s orchestrem Karla Vágnera.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.