Zimnice, pak čtyřicítky. A za tři dny zas a zas… Malárie je velmi nebezpečná, cestovatelé na ni i umírají

„Malárii bych v žádném případě nepodceňovala. Největší riziko je v subsaharské Africe, potom v Jižní Americe, hlavně v Amazonii, a pak také v jihovýchodní Asii,“ říká specialistka na cestovní medicínu. Každý, kdo se tím směrem chystá, by tedy měl být obezřetný.

Očkování proti malárii existuje, ale má to háček. „Parazit, který malárii způsobuje, takzvané plasmodium, je velice vychytralý a neustále se schovává. Když se z komára dostane do organismu, tak se okamžitě schová do jater, tam se pomnoží. Když se z jater uvolní, tak se zase okamžitě schová do červených krvinek. Takže účinná vakcína by zabila i buňky našeho organismu, o které za žádnou cenu nechceme přijít,“ vysvětluje Dagmar Benešová, proč má očkovací látka jen 30procentní účinnost. V České republice navíc ani není k dispozici, využívá se ve Spojených státech a v Africe, zejména pro děti.

Ačkoli jsou první příznaky malárie nespecifické, další průběh onemocnění je typický. „Člověk si zhruba dva až tři dny připadá, jako by měl chřipku. Je unavený, bolí ho hlava, v krku, nechutná mu jíst,“ nastiňuje lékařka.

Po třech dnech podle ní nastává takzvaná chladná fáze, která trvá jen patnáct minut až hodinu. „Člověk najednou dostane zimnici, třese se. A po té hodině přijde typický malarický záchvat, který může trvat dvě až šest hodin, je doprovázen vysokou horečkou kolem čtyřiceti stupňů, bolestí hlavy a hodně zvýšeným tepem,“ líčí. Malarický záchvat končí tím, že teplota náhle poklesne a může být i nižší než před záchvatem.

To může pacienta uklidnit. Ale nemělo by. „Podle toho, jaký typ plasmodia malárii způsobil, přicházejí další záchvaty. Buď za tři až čtyři dny, anebo pokud se člověk nakazil plasmodiem falciparem, záchvat neustává. A pak může velmi rychle přijít život ohrožující stav, kdy malárie může postihnout mozek, může vzniknout těžká chudokrevnost, mohou selhat ledviny, může nastat otok plic, hypoglykemie, člověk se může dostat do šoku, do křečí, zemřít,“ popisuje lékařka.

Čtěte také

Co na puchýře? Kobercová páska, radí dálkový chodec. Vždy také bere kostivalovou mast a brufen

Ani lék ale podle ní neochrání stoprocentně, proto je třeba myslet i mechanické způsoby – speciální repelenty a moskytiéry. „Ty by měly být naimpregnované. Aby sítí komár neproletěl, musí mít moskytiéra co nejmenší dírky, ale pod nimi se špatně dýchá. Je-li naimpregnovaná, dírky mohou být větší a komár přesto neproleze. Ještě bych doporučila vzít si s sebou lepicí pásku, protože kdyby byla v moskytiéře trhlina, komár by si ji našel. Páskou můžeme síť zalepit a zároveň ji upevnit kolem lůžka,“ radí.

„A důležité je uvědomit si, že malarický komár sice kouše v podvečer a od večera až do rána, ale repelenty a dlouhé oblečení je nutné používat i přes den. Existuje totiž ještě horečka dengue nebo chikungunya, a to jsou zase komáři aedes, kteří koušou přes den. Takže být chráněný pořád,“ uzavírá.

Celý rozhovor o malárii se specialistkou na cestovní medicínu Dagmar Benešovou si poslechněte v magazínu Zdravíčko.