Co na puchýře? Kobercová páska, radí dálkový chodec. Vždy také bere kostivalovou mast a brufen
Stezku Českem o dvakrát tisíci kilometrech (ze západu na východ severní cestou a zpátky po jižní) vytvořil se svými přáteli dálkovými chodci Martin Úbl z Plzně. Jako host magazínu Zdravíčko poradil, jak přežít ultradlouhé, dlouhé, ale třeba i kratší pěší výlety ve zdraví. Varuje hlavně začátečníky, aby zbytečně nepřeceňovali síly.
„Na dálkových trasách máte poměrně dost času a záleží, jak s ním nakládáte. Je lepší jít na začátku pozvolna. A když vás tělo pustí, nic vás nebolí, můžete pomalu přidávat na nějaký počet kilometrů, který bude komfortní,“ říká.
Martin Úbl zdolal mnoho náročných a dlouhých tras po celém světě. Má tedy i dost zkušeností s bolestí. „Vždycky nějaká přijde, ale právě díky tomu, že máte ten čas, se to dá pokaždé vyřešit. Můžete zvolnit, namočit nohy do rybníka a hlavně se naučíte poslouchat své tělo. Když vás začíná něco bolet, prostě snížíte zátěž, dáte si volný den, a tím se spousta věcí vyřeší,“ vypráví.
Doporučuje mít v mobilním telefonu nainstalovanou aplikaci Záchranka a využít ji při vážnějších úrazech. Na povrchová zranění je možné koupit mastný tyl, který ránu překryje a ochrání před infekcí.
Martin Úbl ale také nikdy nevyráží bez kostivalové masti a tejpovací nebo kobercové pásky. „Klasická kobercovka zachrání natažené svaly, šlachy, vždy pomůže to zatejpovat. To, co nevyřeší kostivalová mast, vyřeší páska. Dá se s troškou nadsázky říct, že naše lékárnička obsahuje kostivalku, kobercovku a brufen, s tím se dá zvládnout všechno,“ směje se.
Nejčastější komplikací na pěších výletech jsou puchýře. Martin Úbl radí vždy suché ponožky a jeden osvědčený trik. „To je rada, kterou jsem dostal v Nízkých Tatrách při svém prvním přechodu. Tam přišel borec, sundal boty a měl všude na nohách právě kobercovou pásku. Řekl, že jakmile začne červenat kůže, už je trošku cítit, že to pálí, nebo se udělá puchýř, máme se vykašlat na všechny náplasti s polštářkem a oblepit to natvrdo kobercovou nebo tejpovací páskou,“ prozrazuje.
Čtěte také
Puchýř zmizí, jiný se neudělá, Pásku je ale nutné na nohách nechat, dokud sama neodpadne. „Celá naše banda tenhle trik používá a za dvacet let nikdo neměl jediný puchýř. Nesmíte se toho bát a také nesmíte pásku potom strhávat. Je opravdu nutné počkat, až kobercovka sama třeba ve sprše odpadne,“ dodává chodec.
Páska podle něj v botách a ponožkách vůbec nepřekáží. „Vůbec o tom nevíte, to vám garantuji. Můžete se s tím koupat, je to naprosto v pohodě. Vůbec nemá cenu řešit nějaké náplasti, polštářky, nalepíte kobercovku a máte vyřešeno na celý trek. To je jedna z nejlepších rad, jakou jsem kdy dostal. Prošli jsme celý svět a bez puchýřů,“ popisuje.
Chodce mohou potrápit také zanícené nehty, stínky, později nehet, který sleze. Jako prevenci Martin Úbl doporučuje vzít na cestu nůžtičky a o nehty se starat. „Ještě předtím bychom si ale měli koupit boty, které jsou o číslo větší. Pak může dobře pracovat klenba a při chůzi z kopce nenaráží prsty do špičky boty. Díky tomu nevzniknou otlaky a další problémy. Dneska už i v obchodech s turistickou obuví bývají nakloněné plošiny, kde si to můžete vyzkoušet,“ doplňuje.
Celý rozhovor s Martinem Úblem o dálkových pochodech, drobných i větších úrazech a tipech pro cestovatele si poslechněte v magazínu Zdravíčko.
Související
-
K pravidelnému pohybu nás dnes nic nenutí, ale bez něj tělo velmi chřadne, upozorňuje David Huf
Ve dnech volna můžeme sedět a cpát se, anebo také jít ven a hýbat se. Druhou možnost rozhodně doporučuje David Huf, mistr světa, trenér a garant projektu Buď fit, seniore.
-
Co platí na křečové žíly? Někdy pomohou na dlouhou dobu kompresní punčochy, jindy až operace
Vystouplé pletence žil zejména na nohách, otoky, bolesti a zvýšené riziko vzniku krevních sraženin trápí až 40 procent žen a 25 procent mužů. A ti hledají řešení.
-
Únavový syndrom může být následkem fyzického a psychického vyčerpání, ale i skryté nemoci
Únavový syndrom. Někteří lékaři pochybují, zda vůbec existuje, někteří pacienti nepochybují. Pravdou zůstává, že Světová zdravotnická organizace ho jako diagnózu nezná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.