Co platí na křečové žíly? Někdy pomohou na dlouhou dobu kompresní punčochy, jindy až operace

14. říjen 2021

Křečové žíly, varixy, chronická žilní nedostatečnost. Tyto pojmy se váží k jevu, který mnozí z nás dobře znají. Vystouplé pletence žil zejména na nohách, otoky, bolesti a zvýšené riziko vzniku krevních sraženin trápí až 40 procent žen a 25 procent mužů. A ti hledají řešení.

Podle cévního specialisty a bývalého primáře chirurgického oddělení nemocnice ve Strakonicích Jana Hlada jsou první volbou kompresní punčochy. „Podpoří odtok krve z dolních končetin a často pomohou na dlouhou dobu. Doporučuji je lidem, kteří v práci hodně stojí, nebo jen mírně popocházejí, sám si je beru na sál, kde také dlouho stojíme,“ říká.

Druhá v pořadí je medikamentózní léčba. Ani ta ale nemusí stačit. Pak už je pacient obvykle indikován k operaci. „Pokud máme jasné kmenové varixy, kde je prokázaný reflux, tedy zpětný tok z hlubokého do povrchního žilního systému, tak potom se té operaci nevyhneme. Má jednak okamžitý efekt, jednak preventivní, aby nedošlo ke vzniku bércového vředu,“ vysvětluje Jan Hlad.

Základem je podle něj sonografické vyšetření. „Ultrazvuk nám poměrně přesně zmapuje, jak to s těmi žilami je, kde jsou místa refluxu a podobně. Při operaci se pak orientujeme podle toho, jak vypadá pacientova noha, jednak právě podle výsledku ultrazvukového vyšetření,“ popisuje.

Operačních metod je celá řada. Otázkou je, kterou si vybrat. „Nutno zdůraznit, že ne každé varixy se hodí na každou metodu,“ upozorňuje Jan Hlad. „Máme tu jednak klasickou metodu, která větší část povrchního žilního systému odstraní. Což kupodivu nevadí. Povrchovým systémem odtéká z dolní končetiny asi 10 až 15 procent krve, a pokud jej z větší části odstraníme, tak hluboký žilní systém převezme okamžitě tu krev urychlením toku. Což je vlastně pozitivní, protože to snižuje pravděpodobnost vzniku krevních sraženin. Další efekt je ten, že podvážeme místa refluxu,“ uvádí.

Čtěte také

Existují i další, méně invazivní metody. „Jsou jimi například radiofrekvenční ablace, laserová operace nebo ClariVein, což je kombinace mechanického poškození stěny se sklerotizačním roztokem. Všechny tyto metody na rozdíl od klasické operace neodstraňují hlavní povrchovou žílu, velkou safénu, ale nějakým způsobem ji zneprůchodňují, takže ona se vazivově přemění a přestane fungovat,“ objasňuje cévní specialista.

Tento druh zákroku má, co se velké safény týče, stejný efekt jako její odstranění. Výhodou je, že ho provází menší pooperační bolest, kratší doba rekonvalescence a lze jej provést v ambulantním režimu.

„Nutno ale zdůraznit, že tímto způsobem nelze řešit všechny křečové žíly,“ upozorňuje Jan Hlad. „Ty jednodušší, ne tak závažné, lze tímto způsobem řešit velmi úspěšně. Ale těžké varixy s nějakými změnami – tam už je to velký problém. Navíc my nemůžeme vyřadit z funkce jenom hlavní safénu, ale i žíly na ni navazující, postranní, a tam to většinou stejně musíme dělat klasicky,“ dodává.

Celý magazín Zdravíčko, jehož hostem je cévní specialista Jan Hlad, si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.