Vstávám denně mezi druhou a čtvrtou hodinou, říká lékař Bohumil Markalous, který se stejně jako jeho předci věnuje mnoha aktivitám

„Napsal téměř čtyřicet románů a povídek, vedl několik let časopisy Pestrý týden, Bytová kultura a redigoval Lidové noviny. Spolupracoval též s významným architektem Adolfem Loosem, se Sokoly a řadou uměleckých spolků, organizoval výstavy. Patřil mezi naše významné osobnosti v oblastech výtvarné publicistiky, dějepisu umění a estetiky, které též přednášel jako středoškolský i vysokoškolský profesor na fakultách v Brně, Olomouci a jinde. Na sklonku života se věnoval převážně beletrii. Celý život kladl důraz na harmonické dotváření člověka, aby se uměl adaptovat v moderní, často dezorientované civilizaci a aby dokázal korigovat deformace verbální a nevěcné výchovy a kultury,“ vyjmenovává lékař aktivity svého slavného předka.

Rovněž literátův syn, otec Bohumila Markalouse mladšího, lékař Evžen Markalous byl proslulý svou pracovitostí. „Celé noci pročetl, prostudoval, uměl samozřejmě několik jazyků, působil i jako primář interního a psychiatrického oddělení v nemocnici Na Cihlářce v Praze“ vzpomíná Bohumil Markalous na tatínka.

„Spoluzakládal avantgardní spolek Devětsil a vedle toho publikoval odborné lékařské články. Byl stejně jako děd milovníkem umění, dodnes jsou vystaveny jeho fotomontáže v Museu Folkwang v Essenu. Jeho přátelé na něho vzpomínali i jako na fyzkulturníka, když prováděl na různých společenských akcích stojky na rukou,“ dodává.

A jestliže se říká, že jablko nepadá daleko od stromu, o primáři Bohumilu Markalousovi to platí neztenčenou měrou. „Mé životní krédo jsou houževnaté pracovní a literární aktivity, vytrvalostní sportování a kultura s estetikou. Vstávám denně mezi druhou a čtvrtou hodinou, čas mi plyne po sekundách a minutách. Důležitá je tvořivost a všestrannost. Motorem vnitřní sebekázně je pro mne askeze, pragmatizmus, nové a nové vize v osobním i pracovním životě,“ přibližuje své zásady.

Čtěte také

Císař se za nás přimluvil, vypráví baronka Jana Germenis-Hildprandtová, jak rodina našla po vyhnání ze zámku v Blatné azyl v Africe

Bohumil Markalous má za sebou 43 let medicínské praxe a v posledních třiceti letech se věnuje především operacím – čtyři dny v týdnu po šesti hodinách.

V 90. letech patřil v našem státě mezi zakladatele a propagátory funkční endoskopické endonazální chirurgie, mikroskopické techniky operací štítné žlázy a stehu přerušených nervů pohybujících hlasivkami. Rovněž se podílel na rozvoji zobrazování vedlejších nosních dutin a lební spodiny výpočetní tomografií (CT) a zavedení těchto metod do klinické praxe.

Své medicínské zkušenosti spolu se vztahem k fotografii a umění převtělil do mnohasetstránkových odborných monografií, vlastně obrazových atlasů. „Neměl bych ale opomenout, že doma máme okolo šesti tisíc knih. K mým oblíbeným patří knihy po dědečkovi. Sám sbírám knihy o fotografii, architektuře, historii staré Prahy, starožitnostech, užitém umění i retro z minulého století, dále o sportu včetně spartakiád, olympiád, horolezectví, extrémních disciplínách. Čtu knihy i od současných autorů, mezi něž náleží Kremlík, Cílek, Klaus, Neff, Hampl, Kuras, Höschl a další. Také mám ve stodole sbírku starých jízdních kol,“ doplňuje s tím, že i u něj je to vlastně jen část z výčtu zájmů, kterým se věnuje.

Celý rozhovor s lékařem Bohumilem Markalousem o jeho životě, rodině a profesi si poslechněte v cyklu Jihočeši online.