V minulosti trávili lidé na vesnici večery u májky. Byl to středobod zábavy a místní kultury

8. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ve Zdibech na okraji Prahy postavili májku

Kronikář Doudleb Jan Šimánek nahrává vyprávění pamětníků. Na to, co se někdy stalo na májce, vzpomínají nejen starší, ale i ti středního věku. Někteří povědí, že se vydali podříznout májku do sousední vesnice.

„Náš starosta vzpomíná, že asi v roce 1982 jeli podříznout májku do Vidova, jenže místní je chytli a za trest je přinutili vykoupat se v mlýnském náhonu,“ převypráví kronikář jednu májovou příhodu.

Příběhy pocházejí nejen přímo z Doudleb. „Jeden pamětník ze Střížova vzpomínal, jak jim za první republiky jistý mladík z vesnice Plav podřízl májku, která se ale zachytila o okolní lípy na střížovské návsi. Protože to Střížováci zjistili včas, májku znovu postavili. Akorát lidi, když šli v neděli do kostela, se divili, že jejich májka je najednou nějak kratší,“ dodává Jan Šimánek a ještě vysvětluje, proč ten mládenec z Plava podřízl májku ve Střížově: „On tam chodil za jednou dívkou a to se těm střížovským nelíbilo.“

O stavění máje v minulosti

„Na Čapkově kopci se májka staví už mnoho let,“ čte ze svého  zápisu doudlebský kronikář odstavec, ve kterém zachytil, jak se měnilo místo májky ve vesnici. „Nejprve se stavěla na návsi ve Straňanech proti Václavům, nebo v Doudlebech také na návsi vedle Trochů. Později se stavěla i u kulturního domu. Vždy byla ale společná pro Doudleby a Straňany. Strom se porážel v lese ve farském a převážel opřený jedním koncem o vůz, který chlapci tlačili. O posvícení se pak májka porážela.“

V minulosti, když lidé nedocházeli do práce, ale pracovali v zemědělství doma, trávili večery na vesnicích u májky, hráli na harmoniku a zpívali májové písničky o lásce… Bylo to shromaždiště mládeže, zábavy a místní kultury.

„S rozvojem folklórních souborů začali tvůrci jejich vystoupení do pásem zařazovat písně, které jsou svázané s májem,“ říká Jan Šimánek a zarecituje jihočeskou, která se doposud v Doudlebech na folklorních vystoupeních zpívá: „Můj milej mi pod okýnkem stavěl pěknou máji…“

Výklad významu máje není jednotný

Podle dávnověkého kultu stromů májky znamenají ochranu místa. Jiné vysvětlení je uvádí v souvislost s keltskou tradicí. Další verze zahrnuje čarodějnice, které když letí na svůj slet, vyhnou se vesnici, nad níž se tyčí májka.

Čtěte také

A také se mluví o falickém symbolu. „Mezi lidmi na Doudlebsku se v minulosti tradovalo podání, že májka se staví proto, aby do vesnice neuhodil blesk nebo ji nepotloukly kroupy. A pak je tu ten obyčejný význam májky jako označení místa, kde se mládež bude bavit, kde bude tancovat a zpívat,“ dodává kronikář.

Zatímco stavění máje je pohanský zvyk, tak měsíc máj získal křesťanský ráz v katolické církvi, který se drží do současnosti – je měsícem Panny Marie. V kostelích se konaly májové, mariánské pobožnosti a na vesnicích, kde nebyly kostely, se lidé scházeli večer u kapličky, u níž obecně vážený hospodář vedl modlení se zpěvy.

„Od pamětníků vím, že lidé se na takzvané májovky těšili, protože tím měl den řád a potom, co modlení skončilo, mládež se ještě procházela při zpěvu třeba už světských písniček. V naší době jsou májové pobožnosti zpravidla pouze v kostelích, u kapliček už se nejspíš nekonají,“ usuzuje Jan Šimánek, který místní tradice zachytil nejen v obecní kronice ale také v roce 2019 v knize Doudlebsko od jara do zimy.

autor: Petr Kronika | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související