V Doudlebech se tradičně koledovalo už v sobotu, místní zvyky popsal až současný kronikář

3. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kronikář obce Doudleby na Českobudějovicku Jan Šimánek

Doudleby a Doudlebsko získaly proslulost lidovými zvyky a tradicemi. Zdejší bohaté folklorní prožívání roku kronikáři považovali nejspíš za natolik samozřejmé, že ho v doudlebské kronice nezachytili, tedy ani nezaznamenali průběh místních Velikonoc. To si myslí současný kronikář Jan Šimánek, který zápisy o lidových obřadech doplnil.

„V roce 2006, následující rok poté, co jsem se stal kronikářem, jsem popsal jarní zvyky. To znamená velikonoční obchůzku dětí, řehtání a stavění máje. A pak jsem každý rok zapsal vždy jedno roční období,“ nastiňuje Jan Šimánek postup, jakým zpracoval lidový rok v Doudlebech do obecní kroniky.

Velikonoce v kostele

O největších křesťanských svátcích není návštěvnost bohoslužeb v kostele od Zeleného čtvrtka až do Božího hodu v neděli větší než jinde. „Kdysi slavný průvod po vsi o takzvaném Vzkříšení na Bílou sobotu večer se už dávno nekoná. Před Velikonoci se v kostele dosud staví Boží hrob se skleněnou mozaikou, který sem dříve přitahoval věřící, neboť nikde jinde v okolí něco podobného nebylo,“ čte Jan Šimánek ze svého zápisu.

Dodává, že zásluhou toho, že se v Doudlebech udržuje proslavený masopust, lidé vědí, že datum jeho konání odvisí od termínu Velikonoc, že po Popeleční středě nastává čtyřicet dní postu a pak následuje Pašijový týden. „Takže místní, kteří do kostela nechodí, a je jich naprostá většina, mají povědomí o tom, že Velikonoce mají hluboké křesťanské základy,“ myslí si kronikář.

Pomlázka se přimkla k Bílé sobotě

Na to, že každý den velikonočních svátků nese svůj význam, ukazuje v Doudlebech zachovaná obchůzka dětí s řehtačkami kolem všech domů na Zelený čtvrtek v 18 hodin, na Velký pátek v 6, ve 12 a v 18 hodin a na Bílou sobotu ráno v 6 hodin.

Řehtání uzavírá koleda na Bílou sobotu dopoledne. „Děti obejdou všechny domy nejen s řehtačkami, ale i s pomlázkami a všude přezpívají tradiční koledu. Od každé hospodyně dostanou obvykle vejce nebo peníze či obojí,“ cituje svůj zápis kronikář a připojí, že koleda je pro děti odměnou za to, jak pilně chodili řehtat.

Čtěte také

K rachotu doudlebských řehtaček kronikář vypráví, že v kostele mají velmi starou velkou řehtačku, kterou původně prý používal kostelník nebo zvoník. „Vynesl ji ven před kostel a zařehtal jí a kluci, kteří tenkrát chodili řehtat, se potom rozeběhli od kostela po celé vesnici,“ říká.

Jan Šimánek vysvětluje, že Velikonoce v Doudlebech nejsou omezené jen na jediný den – Velikonoční pondělí a s ním spojenou pomlázku, jako je tomu v jiných oblastech nebo ve městech, kde náboženský rámec zůstal zapomenut. „Koleda starší mládeže ani dospělých na Velikonoční pondělí u nás naproti tomu zvykem nebyla a není,“ uvedl do kroniky.

Nicméně za 15 let, které uplynuly od jeho velikonočního zápisu do kroniky, Jan Šimánek říká, že došlo k určitému vývoji a proměně tradic. „Dnes děti jako koledu dostávají nejvíce cukrovinky: bonbony, čokoládová vajíčka. A i když koleda a pomlázka o velikonočním pondělí skutečně v Doudlebech donedávna nebyla, tak už také potkávám některé tatínky se svými syny, jak jdou s pomlázkou vyšlehat své sousedy,“ uzavírá.

autor: Petr Kronika
Spustit audio

Související