Historie vesnice Vrábče je dobře zmapovaná. Existuje kronika školní, hasičská i o stavbě kostela

18. červenec 2020

Rodinným dědictvím je v současné době kronika obce Vrábče na Českobudějovicku. Kronikářka Ludmila Hálová totiž úkol zapisovat aktuální události převzala po svém otci, který před deseti lety zemřel.

„Tatínek psal kroniku od roku 1995 a v roce 2010 zemřel, pak to nějak vyplynulo, brala jsem to jako pokračování jeho práce. Táta byl velký pamětník, hodně psal i do místních novin, čerpal ze vzpomínek z mládí. My jsme si doma také hodně povídali o minulosti, měli jsme to zažité, takže mi nedělalo problém se do toho vrhnout,“ vzpomíná.

Když sledovala před lety svého otce při psaní kroniky, obdivovala ho, ale zároveň viděla, že se touto činností hodně zabavil. „Bavilo ho to, takže jsem to nepociťovala jako nějakou zátěž. Je to hezká práce, a když pak člověk listuje starými kronikami, má to pěknou vypovídací hodnotu,“ dodává.

Ludmila Hálová teď pokračuje ve vedení kroniky podobným stylem. „Jsem docela konzervativní, takže píšu ručně dokumentním inkoustem, aby to mělo nějakou trvanlivost. Jednotlivé události si během roku poznamenávám do počítače a pak přepisuji ručně, na sumarizaci událostí mám čas po Novém roce a během jara zpracovávám kroniku,“ popisuje.

Kroniky obce Vrábče na Českobudějovicku

Ve Vrábči se dochovalo i hodně kronik z minulosti. Nejstarší je pamětní kniha školy psaná v letech 1881 až 1977. Prozrazuje, kolik dětí chodilo v jednotlivých letech do místní školy, jak se zahajoval školní rok a další údaje.

Existuje také pamětní kniha obce psaná od roku 1918. „Tam jsou třeba hezké poznámky o cenách potravin, jízdného, stavbě železnice. Má ale i mezery, protože během druhé světové války se kroniky nesměly psát. Zároveň byla kronika hasičská od roku 1909 a tam jsou zaznamenané zásahy,“ ukazuje Ludmila Hálová.

Vznikla i kronika při stavbě kostela. „Obyvatelé Vrábče se rozhodli, že chtějí mít kostel, a sami si ho postavili. Vzali si na to půjčku a každý ručil nějakým svým dílem majetku. Lidé de facto stavěli svépomocí, někdo dal materiál, ženy připravovaly jídlo pro řemeslníky. Další zajímavá zmínka je, že kostelní hodiny pochází z Masarykova nádraží v Praze,“ říká kronikářka.

„Zároveň s kostelem byl zřízen i hřbitov a hrobař si vedl evidenci. To je taková smutná kronika, která zaznamenává pohřby, jména zemřelých, někde je i příčina úmrtí. Také máme mysliveckou kroniku s údaji o sčítání zvěře a odstřelech při honech,“ doplňuje.

autoři: Petr Kronika , Andrea Poláková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.