V kronice Košic u Soběslavi se píše o sekerkovém cvičení, nacistické okupaci i přírodě

Desátou kronikářkou v historii obce Košice u Soběslavi je Alena Procházková. Místní události zaznamenává od roku 2011 a ráda si prohlíží i zápisy svých předchůdců.
Jak sama říká, historie ji baví. „My tady máme i takový klub přátel historie. Scházíme se a o historických datech si vyprávíme. Vždycky jsou nám nejbližší události, které někdo nalezne nebo zná z vyprávění předků,“ říká.
K historii se lidé v Košicích u Soběslavi hodně vraceli také při vytváření znaku a praporu obce. Doménou znaku je skřípina, rostlina z čeledi šáchorovitých, která rostla na březích rybníků pod vsí. Prapor i znak byl představen veřejnosti v roce 2018, což samozřejmě Alena Procházková zapsala do kroniky.
V jednom ze svých loňských zápisů popisovala také přírodu. „V lokalitách rybníků Koberný a Hejtman se vyskytuje slavík modráček. Tento nádherně zbarvený štíhlý modrý pták patří k vzácným obyvatelům rybničních oblastí. Do Strkovských lesů se opět vrátil orel mořský. Monitorováním vysílačkou se zjistilo, že v roce 2017 zakotvil na Jindřichohradecku,“ napsala.
Čtěte také
Při listování starými zápisy Alenu Procházkovou zaujala například zmínka z roku 1929 o sekerkovém cvičení hasičů, které se ale muselo konat s dřevěnými sekerkami, protože ty skutečné ještě nebyly hotové. „Nedovedu si ale představit, jak ta sekerková cvičení vypadala,“ komentuje s úsměvem.
V kronice Košic u Soběslavi se odrážejí i neradostné události minulého století, například rok 1939, který tehdejší kronikář popsal takto: „Tuhá zima, zvláště konec, v týdnu od 12. do 19. března byly mrazy a sníh, nejhůře 15. března, vánice, že nebylo na pár kroků vidět, závěje. Toho dne od časných ranních hodin obsazovalo německé vojsko Čechy a Moravu, když se den předtím Slovensko prohlásilo samostatným státem. 16. března vydal kancléř Hitler na hradě pražském výnos o Protektorátu Čechy a Morava jako autonomní části říše Velkoněmecké.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.