V Československu ženy na trombon nehrají, řekli a dali jí lesní roh. Teď je za to hornistka Zuzana Rzounková vděčná
Vede hornové kurzy v Broumově, hru na lesní roh vyučuje i na Janáčkově akademii múzických umění. Sama vystupovala v řadě orchestrů od Filharmonie Brno po Českou filharmonii. V současnosti je Zuzana Rzounková členkou Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, Českého národního symfonického orchestru a Českého dechového kvarteta. Vystupuje ale také sólově.
Zuzana Rzounková pochází z lékařské rodiny, nikdo jiný na hudební nástroj nehrál. „Já jsem vůbec nevěděla, co je lesní roh. Den před přijímačkami na hudebku jsem viděla švédskou filharmonii a zaujal mě tam trombón, dokonce na něj hrála žena,“ vzpomíná.
Druhý den v hudební škole tedy řekla, že by ráda hrála na trombón. „Tehdy mi ale oznámili, že u nás v Československu na něj ženy nehrají, a jako náhradu mi doporučili lesní roh. A já děkuju, děkuju všem, co nade mnou stáli, že mi dali právě lesní roh,“ komentuje.
„Já miluju velké věci. Jak symfonie, tak velké nástroje. V těch svých sedmi letech jsem chtěla lesní roh nosit, těšilo mě mít u sebe něco tak velkého, byl těžký, a to bylo ono,“ vyznává se z lásky k lesnímu rohu Zuzana Rzounková, která se stala přední českou hornistkou.
Popisuje, že při hře na lesní roh nemá žádná nota svůj start ani konec. „Tam to buď vyjde, nebo nevyjde. Člověk musí ten nástroj ovládat do maxima a vědět, kdy a jak si může dovolit notu zahrát, aby se neudělal profuk,“ líčí.
Čtěte také
Lesní roh je plechový dechový nástroj, většinou se třemi klapkami. Kdyby se rozložil, na délku by měřil 3,7 metru. Současné nástroje váží do dvou a půl kilogramu, a to díky materiálu, ze kterého se vyrábí.
Hra na něj ale není úplně snadná. „Pro děti, které se učí hrát, je to zpočátku velmi, velmi těžké, protože spousta not se vytváří rty a trefit se do noty není nejjednodušší,“ říká Zuzana Rzounková.
Snáze se podle ní na lesní roh hraje mužům. „Co se týče kapacity dechu, tak určitě ano. V Concertinu pro lesní roh od Webera jsou zpívané tóny, kdy hráč hraje určitou notu do lesního rohu, ale i zpívá. Profesor Petráš mi vysvětlil, že chlapi zpívaný tón jakoby opřou o ohryzek. Mají tam odrazový můstek, který my ženy nemáme, my máme krk pořád rovný, chybí nám ten záchytný bod. Chlapům v tomto ohryzek pomáhá,“ vysvětluje.
Celý rozhovor s hornistkou Zuzanou Rzounkovou si poslechněte online.
Související
-
Děti pojmenovala pěvkyně Dagmar Pecková za pomoci slovní hříčky. Vdávala se ve zlaté róbě s křídly
Mezzosopranistka Dagmar Pecková si získala posluchače nejen svým hlasem, ale i prořízlou pusou. Říká, že jí v mnohém zkomplikovala život, ale také určila její osobnost.
-
Chtěli, aby studoval marxismus, až se z něj bude kouřit. Tak Emil Viklický raději utekl k jazzu
Emil Viklický vystupuje v nejlepších jazzových klubech a nahrává se světovými muzikanty. Jeden z nejznámějších českých jazzmanů, skladatel a klavírista byl hostem rozhlasu.
-
Chlapi v Česku mají silné hlasy, ale stydí se, říká sbormistr souboru Sezimák zpívá gospel
Padesátičlenný sbor s vlastní kapelou. To je soubor Sezimák zpívá gospel, který rozdává radost především v předvánočním čase. Gospel je totiž veselé zpívání o boží milosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
