Děti pojmenovala pěvkyně Dagmar Pecková za pomoci slovní hříčky. Vdávala se ve zlaté róbě s křídly

Právě na vlastní hlášky reagovala v rozhovoru s Evou Kadlčákovou. A také potvrdila, že se vdávala v Českém Krumlově. „Ano, poslední svatbu jsem měla v Českém Krumlově,“ chechtá se Dagmar Pecková, „ale pozor: My máme dvaadvacáté výročí! Brali jsme se v roce 2000, ono se to pak dobře počítá. Takže už to se mnou můj muž Klaus Schiesser vydržel takhle dlouho.“

Na sobě tehdy česká operní diva měla zlatou róbu od své dvorní návrhářky Ivany Follové. „A k tomu jsem měla takový klobouk, já mu říkala Xaverov. Byly na něm kolem dokola kohoutí péra. Byl to takovej tatarskej klobouček, vypadalo to děsně dobře,“ popisuje.

Zlaté šaty vyrazily svatebčanům dech. „Měly taková jakoby křídla a když jsem se ukázala v podzámčí, odkud se vypravil svatební průvod do obřadní místnosti, tak to mezi lidmi zašumělo obdivem. Ty šaty byly nevídaně krásný. A je dobře, že ten vztah vydržel. Ona by mi Ivana ušila i nějaký další šaty, určitě, ale je fakt, že ta svatba byla krásná a to soužití je taky úžasný,“ zjihne na chvíli.

Já byla teda jinej řízek!

Dagmar Pecková o svém druhém muži mluví vždycky moc hezky. „A on o tom neví! Protože mi nerozumí...“ „Tak mu to přeložte.“ „Ono chvály moc škodí. On by potom mohl být zbytečně pyšnej. To radši ať něco udělá doma...“

Manželé spolu žijí v Německu, poblíž Freiburgu, v poslední době jsou ale v Praze, kde si pořídili štěňátko. „Děti už vyletěly z hnízda, je to supr život, teď už můžu konečně začít dělat tu kariéru,“ směje se Dagmar Pecková, letos jednašedesátiletá. „Oba odešli z domova ve stejný čas, dcera začala studovat ve Výmaru na architektuře, syn se už po studiích postavil na vlastní nohy,“ dodává.

Čtěte také

Chtěli, aby studoval marxismus, až se z něj bude kouřit. Tak Emil Viklický raději utekl k jazzu

Dagmar Pecková děti kdysi pojmenovala za pomoci slovní hříčky. Po Theodorovi přišla na svět Dorothea. Přeházíme-li slabiky, získáme dvě tatáž jména. „Když jsem čekala dceru, pořád padala nějaká jména, mně se hned tak něco nelíbilo. A najednou povídám: Hele, je Theodor, tak dáme Dorotheu. A můj muž povídá: No, to by bylo úžasný, navíc se tak jmenuje moje matka! Já úplně strnula. Do té doby mi vůbec nedošlo, že Oma Dora je vlastně Dorothea. A tak jsme zabili dvě mouchy jednou ranou. Babičce jsme udělali radost a dcera dostala nádherné jméno. Je to Dar boží a Boží dar. To se nám povedlo, s těmi jmény. A i ty děti se nám povedly,“ vypráví.

Dagmar Pecková jednou řekla, že jestli jí některé z dětí něco vrátí, tak to bude dcera. „No, ona je po mně. V pubertě zlobila strašně, ale myslím si, že na mě neměla, já jsem byla ještě o třídu dál,“ konstatuje se smíchem.

Načež citujme z jiného rozhovoru: „Já měla strach jen jednou v životě. Když mámě přišel dopis, že mám 220 neomluvených hodin.“ To je to, co jí dcera měla vrátit? „No, nebylo to s ní v pubertě jednoduchý, ale ona se z toho umí vykecat. Má moc pěknej způsob, jakým jedná s lidmi. Já byla teda jinej řízek!“

Zábavný rozhovor s energickou operní pěvkyní Dagmar Peckovou si poslechněte online.