Svižně z postele, laskominy pro kočku, pak cvičení, prozrazuje Helena Vondráčková, jak vždy začíná její den
Státní svátky jsou pro většinu z nás vítaným volným dnem. Lidé v určitých profesích ale zůstávají v pohotovosti, často mají program nabitý i umělci. Potvrzuje to zpěvačka Helena Vondráčková. „No, tak já moc volno nemám, protože pořád mám nějaká vystoupení. A když nemám vystoupení, tak přípravu na ně. A taky mám ještě domácnost, pejska, zahradu, manžela...“ usmívá se.
Kromě domu v Řitce má se svým mužem na starosti i hausbót. Právě tomu hodlá jediné volno široko daleko věnovat.
Její pracovní diář je „fičák“. Nejsou to jenom veřejná vystoupení, ale i zkoušky, natáčení nebo rozhovory pro média, přesuny a cesty do zahraničí. „To patří k mému povolání. Jak jsem si to vymyslela, tak to mám,“ komentuje.
Bez těchto aktivit zkrátka není šoubyznys. A jestliže se mu člověk věnuje, musí to podle Heleny Vondráčkové vydržet a musí to mít rád. „Přiznávám, že to opravdu dělám ráda, je to moje láska. Bez hudby já bych nemohla vůbec existovat,“ dodává.
Náročný program má přesto své limity. O něco si říká duše, o něco tělo, o něco hlas. „To je svatá pravda,“ souhlasí zpěvačka. A tak k jejímu dennímu režimu patří rituály, které jí dovolí odpočívat, anebo si vyčistit hlavu.
„Můj den většinou začíná kolem sedmé hodiny ráno, kdy svižně vyskočím z postele a první, co musím udělat, je dát kočičce laskominky. Už na mě čeká za dveřmi a dožaduje se, abych sešla schody a nasypala jí. A když to náhodou někdy neudělám a jdu nejdřív do koupelny, tak je děsně rozčílená,“ směje se Helena Vondráčková.
Čtěte také
„Takže to je první úkol,“ pokračuje, „a pak se vracím do ložnice, kde si zacvičím. To je můj každodenní rituál, bez toho by to nešlo. Buď jsou to spinální cviky, nebo něco z jógy, v létě si zaplavu,“ líčí šestasedmdesátiletá umělkyně.
„Pak musím taky dát něco dobrého pejskovi. Takže vždycky nejdřív nakrmím zvířátka, jako správný hospodář. No, a potom teprve připravuju snídani pro mne a pro manžela. A pokud máme čas, tak si opravdu rádi dopřejeme půlhodinku, abychom se v klidu najedli. Pak se rozjedeme po svých aktivitách,“ vypráví.
Navečer se Helena Vondráčková ráda projde se psem. Mladou fenku německého ovčáka Jessie chodí s manželem i cvičit. „Je to temperamentní zvířátko a vyžaduje si naši pozornost,“ doplňuje.
Večer chodívají manželé na návštěvu k sousedům, jindy zůstávají doma, dívají se na televizi nebo si čtou. A pokud je zrovna koncertní šňůra, odjíždějí už během dne i s aparaturou na cesty. „Po vystoupení se buď ještě vracíme domů, anebo tam spíme. To podle toho, jak je to daleko,“ popisuje zpěvačka.
Volné dny jsou tedy pro Helenu Vondráčkovou svátkem. A svátky často nebývají volné. Umělec to ale většinou podstupuje rád. Získává za to odměnu v podobě životní náplně.
Celý rozhovor s Helenou Vondráčkovou o krásných ztrátách, ale i ztrátách pitomých, o rostoucím věku, o umění odejít... si poslechněte online.
Související
-
Ani socialistická matrika si netroufla proti mému jménu něco namítnout, směje se zpěvák kapely Jelen
Kapelu založili až jako dospělí a tátové od rodin. Pojmenovali ji podle první písničky – Jelen. A i když se to zdálo jako bláznivý nápad, dnes si ho nemohou vynachválit.
-
Děti pojmenovala pěvkyně Dagmar Pecková za pomoci slovní hříčky. Vdávala se ve zlaté róbě s křídly
Mezzosopranistka Dagmar Pecková si získala posluchače nejen svým hlasem, ale i prořízlou pusou. Říká, že jí v mnohém zkomplikovala život, ale také určila její osobnost.
-
My nebyli rivalové, my se doplňovali, vzpomíná Karel Kahovec na Petra Nováka, po němž zdědil kapelu
Na kytaru se naučil sám, cvičil na ni až šest hodin denně. Začal hrát rokenrol s Hell's Devils, později prošel kapelami Matadors, Country Beat Jiřího Brabce nebo Flamengo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka