Socha biskupa Jirsíka v roce 1939 v tichosti zmizela. Pod Černou věž se vrátila až po více než 50 letech
Poslední sochou, kterou za svého života vytvořil Josef Václav Myslbek, byla podobizna českobudějovického biskupa Jana Valeriána Jirsíka. Jedná se o sochu, která stojí na prostranství u Černé věže a chrámu svatého Mikuláše. Tedy, ona to vlastně není ta samá socha, a přitom de facto je.
„Postavení sochy na tomto místě se Myslbek už nedožil. „Když zemřel, zůstal v jeho ateliéru velký sádrový odlitek v reálné velikosti. Ten byl odvezen do slévárny a tam odlit do bronzu,“ říká ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář.
Socha, která dnes u Černé věže stojí, už ale není originál z roku 1926. „Je to bronzový odlitek pořízený z téhož sádrového modelu jako v těch dvacátých letech minulého století, ale je odlit v roce 1993,“ vysvětluje archivář.
Socha biskupa Jana Valeriána Jirsíka se plánovala od roku 1883, kdy Jirsík zemřel. „Den po jeho smrti vznikl spolek, který si vzal za své myšlenku postavit tu pomník. Příprava trvala 43 let, pomník byl odhalen 28. září 1926 pod Černou věží,“ vypráví Daniel Kovář.
V novinách ani zmínka, pamětníci se nenašli
Na místě ale socha vydržela pouhých 13 let. „V roce 1939 přišla okupace, po vypuknutí války v září potom zostření poměrů a někdy koncem září, možná právě naschvál kolem svatého Václava, byla ta socha v tichosti odstraněna,“ popisuje ředitel archivu.
Socha zmizela v takové tichosti, že to nezaznamenaly ani tehdejší noviny. Existují pouze dvě pokradmu pořízené fotografie, které nejsou datované. „Když se po tom pátralo s odstupem několika desítek let, tak nikdo nic nevěděl. Počátkem 90. let, kdy se pomník obnovoval, hledaly noviny pamětníky, ale nikdo nebyl schopen nic zjistit,“ dodává Daniel Kovář.
Čtěte také
Našel se jediný dokument datovaný k 7. říjnu 1939. „Ředitel městského muzea vydal v té době už německy psané potvrzení, že přebírá do sbírek deformované měděné pouzdro, které bylo vyňato z podstavce Jirsíkova pomníku. To pouzdro, jak víme, tam bylo zazděno, takže bez zničení pomníku nebylo možné ho vyndat. To je jasný důkaz, že 7. října 1939 už byl pomník pryč,“ ukazuje Daniel Kovář.
V pouzdře bylo uloženo několik mincí a pamětní list z roku 1926 podepsaný doktorem Augustem Zátkou a dalšímu představiteli spolků a institucí, které se zasloužily o stavbu pomníku. Pamětní list je nyní v českobudějovickém archivu.
Příběh sochy Jana Valeriána Jirsíka v Českých Budějovicích vypráví magazín Vltavín. Dále nabízí vyprávění Lubomíra Lipského a jeho otce Viléma na archivní nahrávce ze srpna 1975 a reportáž z 90. let o řemeslníkovi, který vyrábí šindele.
Související
-
Na Černé věži jsou nejen čtyři ciferníky, ale také zvláštní koule, která ukazuje fáze Měsíce
Když se v centru Českých Budějovic postavíte k soše pod Černou věž a zvednete hlavu, uvidíte okno se zvláštním černým krytem. V něm se velice pomalu točí černozlatá koule.
-
Černá věž byla původně světlá. První obchodní dům stál v uličce, které si dnes mnozí ani nevšimnou
Mezi nejstarší a nejvýznamnější ulice v Českých Budějovicích patří Krajinská. Stojí v trase bývalé důležité obchodní stezky. Ta vedla z Prahy a odsud pokračovala na Linec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.