Černá věž byla původně světlá. První obchodní dům stál v uličce, které si dnes mnozí ani nevšimnou

Krajinskou ulici spojuje se sousední Českou ulicí nenápadný úzký průchod. Právě na tomto místě byl vůbec první obchodní dům mezi Prahou a Vídní
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Krajinskou ulici spojuje se sousední Českou ulicí nenápadný úzký průchod. Právě na tomto místě byl vůbec první obchodní dům mezi Prahou a Vídní

Mezi nejstarší a nejvýznamnější ulice v Českých Budějovicích patří Krajinská. Stojí v trase bývalé důležité obchodní stezky. „Ta vedla z Prahy, tady se spojovala se stezkou z Plzně a pokračovala na Linec,“ popisuje architektka Marika Petrmanová.

Krajinskou ulici spojuje se sousední Českou ulicí nenápadný úzký průchod. Říká se mu také bazar. Právě na tomto místě byl vůbec první obchodní dům mezi Prahou a Vídní. „Tehdy slovo obchodní dům znamenalo, že tu lidé našli několik různých obchodů. Tato pasáž měla krámky z obou stran, takže byla opravdu velice úzká,“ dodává Marika Petrmanová.

V posledních letech se podařilo zrestaurovat jednu stranu pasáže. Funguje zde sedm obchodů, které mají obnovené původní výkladní skříně, včetně velmi jemných dřevěných detailů. „Proto se ulička na noc zavírá, aby ty výklady vydržely,“ připomíná architektka s úsměvem.

Pod jednotlivými krámky se skrývají sklepy. Středověcí stavitelé je vybudovali především proto, aby domy byly zespodu větrané. I dnes si můžeme všimnout, že vstupy do obchodů jsou na schodech, pod nimiž je vidět také otvor do sklepa.

Krajinská ulice, původním názvem Landstrasse, byla německou ulicí, vedlejší Česká, jak je z názvu stále patrné, českou ulicí. „Odpovídá to tehdejšímu složení obyvatelstva. Ti bohatší byli Němci, takže si mohli dovolit bydlet na hlavní Landstrasse, kde byly nejdražší domy. V České bydleli čeští řemeslníci,“ vysvětluje Marika Petrmanová.

Na některých domech si mohou pozorní kolemjdoucí všimnout začernalých pískovcových ostění kolem oken. To dokazuje, že tyto domy byly postaveny před velkým požárem města v roce 1641 a plameny se jich dotkly.

„Pískovec nezčerná jen tak. Je to důsledek požáru, při kterém vyhořely skoro celé Budějovice. Ostatně od té události má nejspíš tmavou barvu i Černá věž,“ připomíná architektka. Černá věž byla původně světlá a měla i jiné jméno. Několik prvních desetiletí po dostavbě v roce 1553 se jí říkalo Nová, později Vysoká, Velká, Městská, Kostelní nebo Farní.

Černá věž neměla vždy svou charakteristickou barvu. Původně byla světlá a pískovec zčernal nejspíš při velkém požáru v roce 1641

Ačkoli Krajinskou ulici obývali Němci, později zde bydlel i první český budějovický purkmistr Ondřej Puklice. Ten zemřel za bouřlivých okolností v době vlády Jiřího z Poděbrad. „Budějovice byly katolické i v době husitské a vznikly velké problémy za krále Jiřího z Poděbrad, když náš purkmistr Puklice stál na jeho straně proti celému městu. Zaplatil za to cenu nejvyšší, vzbouřenci ho přepadli a on na následky zranění umíral šest dní,“ říká Marika Petrmanová.

„Přestože se ho pak lidé snažili odprosit, život už mu nezachránili. Konšelé se báli krále Jiřího, ale ten byl politik a nepotrestal je, protože potřeboval podporu tohoto velkého města,“ dodává. Purkmistra dnes kromě desky na jeho domě připomíná také Puklicova ulice nedaleko centra.