Na Černé věži jsou nejen čtyři ciferníky, ale také zvláštní koule, která ukazuje fáze Měsíce

Ukazatel fází Měsíce pod ciferníkem na Černé věži v Českých Budějovicích
Ukazatel fází Měsíce pod ciferníkem na Černé věži v Českých Budějovicích
0:00
/
0:00

Když se v centru Českých Budějovic postavíte pod Černou věž z jižní strany, tedy u sochy Jana Valeriána Jirsíka, a zvednete hlavu vzhůru, uvidíte pod ciferníkem okno se zvláštním černým krytem. V něm se velice pomalu točí černozlatá koule. Jedná se o ukazatel měsíčních fází.

„Je to jakýsi model Měsíce, který se jednou za 29 a čtvrt dne otočí kolem své osy a ukazuje nám aktuální měsíční fázi. Například když se blíží nov, tak se ukazuje svojí černou stranou,“ vysvětluje ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář.

Koule měří v průměru asi 60 centimetrů. „Dneska se tomu trochu prozaicky říká ukazatel měsíčních fází, někdo o tom mluví jako o maličkatém budějovickém orloji, ale staří Budějčáci v 17. a 18. století používali krásný výraz mondšajn čili z němčiny měsíční svit,“ dodává Daniel Kovář.

Socha Jana Valeriána Jirsíka a Černá věž s ukazatelem měsíčních fází v Českých Budějovicích

Ukazatel se na Černé věži objevil zřejmě na počátku 17. století, kdy byly pořízeny první hodiny. „Tehdy už byla Černá věž třicet let stará. Hodinový stroj v roce 1606 pořídil třeboňský hodinář a donát. Bohužel nemáme žádné materiály, které by svědčily o tom, že v tom roce vznikl i mondšajn, ale pravděpodobně ano,“ uvádí ředitel archivu.

Dochované záznamy jsou až z roku 1687, kdy se ukazatel opravoval. „Mechanismus začal dělat neplechu. Jak byl napojen na hodinový stroj, tak způsoboval nepřesný chod hodin. Dochoval se účet, v němž si řemeslník účtuje 14 zlatých a 48 krejcarů a píše, že opravil rafiky hodin a níže se nacházející mondšjan,“ ukazuje Daniel Kovář.

V českobudějovickém archivu zůstal navíc ještě účet od malíře, který obnovil nátěr na kouli. „Z toho se unikátně dozvídáme, jak ten nátěr vypadal, že koule nebyla jako dnes napůl černá a napůl zlatá. Původně byla půlka zlatá a půlka byla namalovaná modře a posázená zlatými hvězdičkami,“ dodává archivář.

Kniha zápisů ze schůzí městské rady z konce 17. století dále dokládá, že radní už o pouhých pět let později řešili stížnost věžného na nepřesný chod hodin. Příčinou měl být opět mondšajn a byla nutná další oprava.

Během 19. století byl náhon k ukazateli přerušen a koule se přestala se otáčet. „Barva opadala, lidé si jí přestali všímat. Teprve o mnoho let později, v 80. letech 20. století, přišel pan Karel Hebík, který se staral o chod hodin na Černé věži, s tím, že ten mechanismus opraví. Skutečně v rámci rekonstrukce byl ukazatel v roce 1986 opět uveden do provozu a od té doby funguje dodnes,“ doplňuje Daniel Kovář.

Příběh mondšajnu na českobudějovické Černé věži přináší magazín Vltavín. Dále pořad připomíná smutné události z konce září roku 1938 a vezme vás na procházku po místech, kde zněly výstřely.

Spustit audio

Související