Chod českobudějovické nemocnice se bez lékařů židovské národnosti za protektorátu málem zastavil
V magazínu Vltavín připomeneme osudy smíšených manželství v době protektorátu na jihu Čech, například životní zákruty očního lékaře Ervína Klaubera. Jeho životní dráha se osudově protla jak s Emou Destinnovou, tak o dvanáct let později s gestapem.
Zkuste si představit, že by jednoho dne buď někdo zazvonil, nebo vám přišlo poštou nařízení, podle něhož od této chvíle nesmíte skoro nic. Nesmíte do kina, do kavárny, nesmíte dělat svoji práci a tak dále.
Za protektorátu se toto stalo skutečností především pro židovské obyvatele nejen jižních Čech. O tom, jak si v této situaci vedli lidé ze smíšených manželství, vypráví publicista a historik Jan Ciglbauer.
„To si dneska opravdu neumíme představit. A přesně toto potkalo spoustu našich spoluobčanů z Budějovic na začátku protektorátu, kteří měli židovský původ. Někteří už ani nevěděli, že nějaký židovský původ vůbec mají,“ říká.
V Budějovicích byly nacistické represe o to citelnější, že židovská komunita patřila mezi vyšší střední třídu. „Bylo mezi nimi velké procento vysokoškolsky vzdělaných lékařů, právníků. Dokonce když nacisté hned na začátku okupace zakázali židům vykonávat třeba právě lékařskou profesi, málem to úplně ochromilo budějovickou nemocnici. Tam bylo židovských lékařů hodně, včetně primářů, takže se chod nemocnice téměř zastavil,“ dodává Jan Ciglbauer.
Celý Vltavín na téma smíšených manželství za protektorátu si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
