Ředkve a ředkvičky prospějí střevům, zbaví bakterií a pomohou při nachlazení

Ředkve jsou skvělým zdrojem výživných látek během dlouhé zimy, mohou však pomoci i jindy, například v předjaří, kdy se organismus připravuje na teplejší sezónu. Člověk tehdy podvědomě přechází z teplé vařené zimní stravy na chladnější syrovou a detoxikuje se přísunem čerstvých salátů a syrové zeleniny.

Ředkve se vyskytují ve dvou základních variantách  ředkev kulatá (nejčastěji bílá, bílo-fialová či černá) a ředkev podlouhlá (s vřetenovitým tvarem, takzvané ředkve daikony). Tato zelenina byla velmi oblíbená již v době starověkého Egypta.

Před strouháním můžeme ředkev oloupat. Konzumujeme ji nejlépe syrovou. Po nastrouhání ji osolíme, pokapeme olejem a citronem a necháme rozležet. Ředkev však chutná také teplá jako příloha, v polévkách a podobně. Mladé křehké listy nevyhazujeme, dají se zpracovat jako špenát. Syrovou ředkev také můžeme nakrájet na tenké plátky a osolit je. Necháme ji rozležet, aby takzvaně pustila vodu, pak je méně štiplavá a připravena k podávání.

Ředkev

Díky hořčičným olejům mají ředkve ostrou chuť a také léčivý účinek. Působí antibakteriálně a antimykoticky, zbavují žaludeční a střevní sliznice bakterií a plísňového napadení, čímž odstraňují chronické nadýmání a průjmy. Konzumace ředkve je užitečná zejména pro osoby, které vytvářejí příliš málo žaludečních šťáv, což je podle některých odhadů devět z deseti lidí v dospělém věku.

Tato štiplavá zelenina je starým domácím prostředkem proti nachlazení, uvolňuje hleny v nose, vedlejších nosních dutinách a hltanu. Při chorobách jater jsme ale s konzumací ředkve opatrní, ve větším množství by mohla způsobit záněty a oživit potíže se žlučovými kaménky.

Ředkev podporuje prokrvování a vysoký podíl jejích vláknin váže jedy a tukové substance. Díky tomu je ideální potravinou pro hubnutí. Jedna jediná ředkev urychlí průchod natrávené potravy střevy a odstraňuje zácpu. Je mimořádně vhodná pro starší lidi, jejichž organismus produkuje málo obranných látek proti škodlivému působení plísní, virů a bakterií ve střevech.

Vysoký obsah vápníku ve spojení s účinnými látkami podporujícími prokrvování působí na vylučování vody z organismu a močopudně. Působí preventivně proti ledvinovým a močovým kaménkům a podle lidové medicíny i proti kaménkům žlučovým. Ostře působící účinné látky neutralizují patogenní populaci bakterií ještě ve sliznicích ledvin, močovém měchýři a močových cestách, mírní a léčí tím záněty, zbavují obtíží při močení a působí proti počínající močové inkontinenci.

Ředkvičky syrové i tepelně upravené

Mnohem menší ředkvičky mají jemnější chuť a menší bulvy. Obsahují vysoce kvalitní utišující a léčivé látky. Produkují hořčičné oleje, které v lidském organismu působí antibakteriálně a antimykoticky: na jazyku, na sliznici patra, v žaludku a střevě loví bakterie a plísně a ničí je.

I ředkvičky rozpouštějí hleny, čistí nosohltan a dezinfikují sliznice a preventivně působí proti infekcím. I ony se v lidovém léčitelství odpradávna používaly jako prevence proti tvorbě žlučových, ledvinových a močových kaménků.

Rozkrájené nebo nastrouhané ředkvičky nenecháváme dlouho ležet, jinak dochází ke ztrátě vitaminů a vůně. Obvykle se pojídají syrové jako součást salátů, předkrmů a pomazánek. Vyzkoušet je však můžete i tepelně upravené, například v polévce, dušené či pečené jako přílohu k masu. Lze je také nakládat, zpravidla do směsi zeleniny ve sladkokyselém nálevu.

Čtěte také

Vlastníme-li kousek půdy, neváháme si jarní ředkvičky vypěstovat sami, protože ty z obchodu mohou být kontaminovány dusičnany z hnojiv, které se působením slin a žaludečních šťáv mění na nebezpečné a karcinogenní dusitany.

Veselé červeno-bílé kuličky jsou bohaté na vlákniny, které podporují střevní peristaltiku. Tím rychleji vylučují jedovaté a škodlivé látky z těla, odstraňují zácpu a ochablost střev. Pozoruhodný je obsah kyseliny listové a vitaminu C. Jsou také vhodným dodavatelem selenu, který chrání všechny tělesné buňky proti volným radikálům.

Už šest ředkviček denně zkonzumovaných postačí, aby normalizovalo bakteriální napadení na sliznicích úst, hltanu, jícnu, žaludku a horní části tenkého střeva. Uvolněné léčivé oleje dezinfikují současně sliznice nosu a vedlejších nosních dutin.

Ředkvová šťáva

Pro jednu osobu použijeme jeden kilogram ředkve. Ředkev nahrubo nastrouháme, pak včetně nenastrouhaných zbytků prolisujeme v odšťavňovači. Šťáva musí stát několik hodin v chladu, aby ztratila palčivou chuť. Pak ji rozdělíme do sklenic a postupně přes den vypijeme malými doušky.

Ředkvový salát s masovými kuličkami

Suroviny:
1 cibule
zmrazené nebo sušené bylinky
375 gramů mletého krůtího masa (4 porce)
sůl, pepř
2 lžíce oleje
1 mrkev
500 gramů ředkve
1 svazek ředkviček
1 hlávkový salát
2 lžíce jablečného octa
1 lžíce hrubozrnné hořčice
špetka kokosového cukru
250 gramů jogurtu
případně 2 lžíce kukuřičných zrn
1 lžíce nadrobno pokrájené pažitky

Cibuli najemno posekáme. Polovinu smícháme s bylinkami a mletým masem. Okořeníme solí a pepřem. Vytvarujeme malé kuličky, které peče­me v oleji asi pět minut.

Mrkev a ředkev oloupeme. Mrkev nakrájíme na kostičky, ředkev nastrouháme na tenké plátky. Ředkvičky omyjeme, očistíme a rozčtvrtíme. Salát natrháme.

Ocet smícháme s hořčicí a cukrem nebo lžičkou medu. Přidáme jogurt a zbylou cibuli a rozmícháme dohladka. Dochutíme solí a pepřem.

Smícháme salát, ředkev, ředkvičky, mrkev, kukuři­ci a masové kuličky, naaranžujeme na talíře a posy­peme pažitkou. Zálivku podáváme samostatně.

Spustit audio

Související