Protivínský cukrovar v prvních letech vydělával tak dobře, že lidé v hostincích prý zapalovali doutníky bankovkami

S jeho výstavbou se započalo 7. července 1869, přičemž slavnostní výkop provedl samotný kníže ze Schwarzenbergu. Jednalo se v pořadí o čtvrtý schwarzenberský cukrovar, ovšem o první na jejich pozemcích v jižních Čechách.

Rok po výkopu zahájil cukrovar provoz. Cukrová řepa byla pěstována na rozsáhlých plochách na protivínském, netolickém a libějovickém velkostatku a její dovoz do Protivína zajišťovaly koňské a volské potahy.

V prvních sedmi letech existence vykazoval cukrovar nebývalé zisky. Když však v roce 1878 koupili Schwarzenbergové akciový cukrovar v Českých Budějovicích, začalo v protivínském cukrovaru docházet ke ztrátám.

Postupný úpadek vyvrcholil v roce 1889, kdy Adolf Josef ze Schwarzenbergu nařídil v cukrovaru trvale zastavit provoz. Budova se stala součástí místního pivovaru a byla přestavěna na sladovnu.

Zrušení cukrovaru, který svého času zaměstnával na 300 dělníků, mělo neblahý vliv na celou obec. Zatímco v době jeho prosperity Protivín po ekonomické stránce vzkvétal, a to dokonce do takové míry, že lidé si prý v hostincích zapalovali doutníky bankovkami, po jeho zrušení rapidně vzrostla nezaměstnanost.

V důsledku toho nastal odliv místních obyvatel, z nichž se někteří vydali hledat štěstí za oceán do Ameriky.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.