Čeští přistěhovalci založili v USA osady pojmenované po rodných městech – Protivin a Pisek
Chystáte se navštívit Protivin? Pak si objednejte letenku. A k té letence si ještě vyřiďte v práci dovolenou. Řeč je totiž o městě Protivin, které se nachází v americkém státě Iowa.
Osadu založili v roce 1855 přistěhovalci z českých zemí, mezi nimiž se nacházeli i rodáci z jihočeského Protivína. Tamní krajina jim natolik připomínala jejich domovinu, že se rozhodli osadu pojmenovat stejným názvem.
V roce 1878 zbudovali vlastní kostel Nejsvětější Trojice, který byl v roce 1907 rekonstruován a rozšířen, a dostal tak aktuální podobu. Přestože má americký Protivin v současnosti necelých tři sta obyvatel, pravidelně se tam koná populární srpnový festival zvaný „České dny“ (Czech days), během něhož je oslavováno české kulturní dědictví.
Protivín není jediné jihočeské město, které má ve Spojených státech amerických svého jmenovce. Severozápadně od amerického Protivina můžeme narazit i na město Pisek, jež bylo založeno českými přistěhovalci ve státě Severní Dakota v roce 1882.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Související
-
Hrad Fuglhaus u Lomnice nad Lužnicí dlouho nezůstal, existoval jen asi čtyřicet let
Fuglhaus byl jeden z málo známých jihočeských hradů, který navíc existoval poměrně krátce. Nechal ho po roce 1395 postavit Oldřich z Ústí východně od Lomnice nad Lužnicí.
-
Pomníček Bärenstein nedaleko Stožce připomíná zastřelení posledního šumavského medvěda
Drobný pomníček Bärenstein, v překladu Medvědí kámen, je součástí nejstarší naučné stezky v jižních Čechách, která připomíná existenci medvědů v šumavských lesích.
-
Potulný knihtiskař Jan Alakraw udělal z Vimperka druhé město u nás, kde se tiskly knihy
Zlatá stezka z Pasova do Prachatic s sebou nepřinášela pouze výhody spojené s dopravou soli, ale také pracovní příležitosti i kulturní benefity. Jedním z nich byl knihtisk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
