Prezidenta operuji stejně jako bezdomovce. Jinak by to bylo krajně neetické, říká chirurg Pavel Pafko

Pavel Pafko
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pavel Pafko

Jako první u nás transplantoval plíce, ve svém oboru dosáhl profesury. Všeobecně známým se ale chirurg Pavel Pafko stal především díky tomu, že vyoperoval nádor prezidentu Václavu Havlovi.

Pavel Pafko pochází ze Slovenska, medicínu vystudoval v Praze. Věnoval se anesteziologii, poté se soustředil na chirurgii, hlavně břišní a hrudní. Na vrcholu své kariéry vedl celou chirurgickou kliniku v Motole.

Přednostou byl osmnáct let. „Moje jméno bylo na nějaké ceduli, ale kliniku vede tým, ne jednotlivec. Představa, že všechno řídí jeden šéf, není správná. Člověk nemůže udělat všechno a má přemýšlet, kde je pacientům nejprospěšnější. Moje zkušenost byla, že jsem byl nejprospěšnější na operačním sále,“ říká.

Zároveň si myslí, že dospělí zdravotníci nepotřebují neustálé vedení. „Inteligentní lidé pochopí, kde je jejich místo, a spíš je potřeba jim pomáhat než je pořád nějak dirigovat. Od člověka, který nemá vlastní velké pole působnosti a pořád jen plní nějaké příkazy, nemůžete očekávat velký výkon a přínos,“ komentuje.

Říkal jsem mu, že by měl přestat kouřit

Veřejně známým se Pavel Pafko stal v roce 1996, kdy operoval Václava Havla, který měl rakovinu plic. Prezidentovi říkal, že by měl přestat kouřit. „Já respektuji svobodu každého člověka. Můžeme říct pacientům svůj názor, nabídnout pomocnou ruku, ale to je tak všechno. Dospělý člověk si musí rozhodnout svůj osud sám,“ dodává.

Chirurg také už tehdy prohlásil, že k prezidentovi přistupuje na operačním sále stejně jako ke komukoli jinému, třeba i bezdomovci. „Tuto myšlenku mnozí napadali, že je to nehorázné, ale já si myslím, že z hlediska chirurga, který operuje, je to správné. Ošetřovat někoho jinak považuji za krajně neetické,“ zdůrazňuje.

„Ošetřujeme nemocného člověka bez ohledu na to, v jaké je funkci nebo jak je bohatý. Samozřejmě lidé, kteří mají peníze, si mohou zaplatit jinou stravu, jednolůžkový pokoj, ale abych já svou činnost, tedy operaci, provedl u bezdomovce jinak než u prezidenta, to přece nikdo nemůže vidět jako morální,“ dodává.

Co se týče prevence, je podle Pavla Pafka potřeba si uvědomit, že máme jedny plíce na celý život. „Mnozí mladí lidé to neřeší a mají představu, že pak se s tím něco udělá. Hazardovat se svou plicní tkání tím, že ji vystavuji především kouření, to je naprosto nerozumná věc. Je třeba říct, že 85 procent pacientů, které operujeme pro rakovinu plic, jsou kuřáci,“ připomíná.

Důležitá pro zdraví je také fyzická kondice. „Úplně základním pohybem je chůze, přitom v Praze sleduji, že už skoro nikdo nechodí pešky. Lidé jenom jezdí autem do práce, do obchodu, domů. Podle mého by ale měl každý alespoň hodinu denně věnovat nejen duši, ale i tělu,“ uzavírá chirurg, který je známý tím, že sám se intenzivně věnuje cyklistice.

Spustit audio

Související