Kvůli nemoci CHOPN se dusí stále víc lidí. Většinou jsou to kuřáci

1. květen 2018
kouření

Nemohou se pořádně nadechnout, sípají, v chůzi se často zastavují a jejich kůže promodrává. Až tři a půl tisíce pacientů s takzvanou CHOPN neboli chronickou obstrukční plicní nemocí u nás ročně umírá.

„Chronickou obstrukční plicní nemoc je dnes možné považovat skoro až za epidemii, brzy se stane třetí příčinou úmrtí ve světě,“ říká Kamil Kleňha, primář Plicního oddělení, TBC a onkologie Nemocnice Tábor.

Souvisí to podle něj s tím, že populace stárne, tím pádem se této choroby dožívá. Ale nejen to. Pořád se u nás hodně kouří a kouří i ženy. „Zkraje mé kariéry jsme měli na oddělení sem tam jednu, dvě, tři pacientky s nemocemi z kouření, dnes se počet žen a mužů vyrovnává,“ dodává Kamil Kleňha.

CHOPN je choroba, která se vyvíjí postupně. Poprvé s ní obvykle k lékaři přicházejí lidé po 50. roku věku. Většinou jsou to kuřáci, dále lidé, kteří pracují v prašném a jinak nebezpečném prostředí, a jak uvádí Kamil Kleňha, CHOPN je rozšířená i v zemích třetího světa. „Tam je velkou příčinou spalování fosilních paliv, to znamená otevřená ohniště, na kterých se topí dřevem,“ vysvětluje.

Člověk se nemůže zhluboka nadechnout

Při CHOPN se zužují dýchací cesty, lidé jsou dušní, trápí je úporný kašel, vykašlávají hleny. Jejich průdušky tuhnou a špatně reagují na léčbu, mohou se v nich tvořit i drobné deformace, ve kterých se pak hlen hromadí a ještě víc dýchání znesnadňuje.

Člověk, který se nemůže zhluboka nadechnout, má problémy i při pohybu. „Na počátku přestává stačit svým vrstevníkům a není schopen si s nimi za chůze povídat. Později musí třeba po sto metrech zastavovat, nakonec neujde ani metr,“ popisuje lékař.

Stav pacientů také podle Kamila Kleňhy zhoršují akutní záněty. „Ještě hůř se dýchá, víc se kašle a hlenu je také mnohem víc. Může i zapáchat, může mít zelenou nebo tmavou barvu, může obsahovat stopy krve. Onemocnění provází teplota,“ připomíná.

Takový člověk je ohrožen i na životě a vyžaduje hospitalizaci. Do původního stavu se pak vrací pomalu a s nejistým výsledkem. „Pohybujeme se po spirále,“ připodobňuje Kamil Kleňha vývoj onemocnění.

Očkování a hlavně přestat kouřit

Aby ke zhoršení nedošlo, doporučuje lékař důrazně očkování proti chřipce a proti pneumokokovým infekcím. „A zcela zásadní je vynechání kouření. V každém věku a v každém stádiu CHOPN se vyplatí přestat kouřit!“ apeluje. 

Neinfekční zánět plic, CHOPN, má čtyři stádia: od prvního, kdy pacient o svém onemocnění nemusí vědět a obtíže má třeba jen při nachlazení, přes druhé, kdy už ho dýchací potíže obvykle dovedou k lékaři a speciální spirometrické vyšetření prokáže nenormální stav, až po třetí a čtvrté, kdy onemocnění brání člověku v pohybu, obtíže jsou dennodenní a v závěru může nastat plicní nedostatečnost, tedy stav, kdy se tělo už samo nedokáže okysličit. Pacient se dusí.

A teď se všichni zvedneme a natočíme si skleničku vody… Ledviny nám poděkují

ledviny

Životní styl má zásadní vliv na zdravé ledviny. Potvrdil to v pořadu Zdravíčko primář Hemodialyzačního oddělení nemocnice v Písku Zdeněk Hobzek. Krátce před Světovým dnem ledvin, který připadá na 9. března, mluvil o prevenci i průběhu a léčbě ledvinných onemocnění.

„Hlavní pozornost zasluhuje druhé stádium. To je důležité období, kdy ještě společnou snahou můžeme zabránit tomu, aby onemocnění postoupilo do těžších forem. My lékaři nasazujeme úlevové léky, pacient by měl řešit svou práci – pokud ji nemůže změnit, pak zvolit správné ochranné pomůcky – a pochopitelně přestat kouřit. A také se hýbat. Pohyb je při CHOPN velmi podstatnou rehabilitací,“ doplňuje Kamil Kleňha.

Hýbat by se měl nemocný CHOPN i ve třetím a čtvrtém stádiu. „Jestliže už není schopen ujít větší vzdálenost, může šlapat na rotopedu, používat chodítko a podobně. I respirační přístroj, na který je odkázaný ve finální fázi nemoci, umožňuje pohyb po bytě. Existuje i přenosný koncentrátor kyslíku pro aktivní pacienty,“ popisuje lékař.

Jaká řešení se nabízejí? „Vedle důsledné prevence a léčby medikamenty to mohou být lázně, velmi dobré plicní lázně jsou v Jeseníkách, Karlova Studánka a dále Luhačovice. A také transplantace plic. Tu v České republice ročně podstoupí asi 40 lidí. Zrovna teď se těšíme, až se k nám na oddělení přijde ukázat paní, která ji podstoupila před čtrnácti dny,“ uzavírá primář Kamil Kleňha.