Selhání srdce může být plíživé. Všímejte si svého dechu už od 40 let

3. únor 2020

Chronické srdeční selhání trápí v České republice více než 230 tisíc pacientů. Rozvine se u každého pátého člověka nad 40 let a je nejčastějším důvodem hospitalizace lidí nad 65 let.

Na nejdůležitější otázky o chronickém srdečním selhání odpověděl v magazínu Zdravíčko lékař Přemysl Hájek z kardiocentra Nemocnice České Budějovice.

Srdeční selhání si představujeme jako akutní stav, náhlou zástavu, infarkt a podobně. Je to tak i ve skutečnosti?
Srdeční selhání má jak akutní, tak chronickou podobu. Je to nemoc, během níž srdce přestává zvládat svoji funkci. A to trvá roky. Zástava může nastat jako důsledek. Nemoc se rozvíjí postupně, srdce se oslabuje a je pro ně stále těžší zvládnout veškeré nároky organismu a distribuovat krev do těla. Ta se začíná hromadit na nesprávných místech.

Všimneme si toho?
Zpočátku velmi obtížně. Příznaky nastupují postupně, řadu z nich si s nemocí srdce nespojíme. V tom je chronický průběh onemocnění zrádný. Lidé trpící srdečním selháním často přisuzují své potíže stáří nebo špatné kondici, případně tomu, že přibrali. Přitom se jedná o závažné onemocnění, které vyžaduje lékařskou péči.

Jak tedy příznaky srdečního selhání vypadají?
Nemocný může pociťovat dušnost a bude takzvaně lapat po dechu. Špatně se mu bude dýchat nejdřív během sportu a při větší námaze, později i během normálního dne. Velmi často se nemocnému špatně dýchá vleže. Srdce totiž nezvládá pumpovat krev a ta se hromadí mimo jiné na plicích. Takže lidé, aby mohli klidně spát, podkládají si záda a hlavu několika polštáři, čímž dojde k uvolnění dýchacích cest. To už je markantní příznak.

Mluvil jste o tom, že lidé mohou příznaky zaměňovat s tloustnutím. Jak jste to myslel?
Krev se může hromadit v břišní dutině, proto pozorujeme zvětšení v pase. Klasickým projevem jsou také otoky kotníků a nohou. Jelikož naše tělo zadržuje jak krev, tak vodu, dojde k náhlému nárůstu váhy, přestože často pociťujeme ztrátu chuti k jídlu. To proto, že nahromaděná tekutina tlačí na orgány v břiše.

Jak je to se sníženou kondicí?
Jak se tělo nemocného snaží se srdečním selháváním vyrovnat, spouští takzvané kompenzační mechanismy, které pomáhají zvládnout nároky organismu i navzdory tomu, že srdce trpí. Jedním z takových mechanismů je rozvádění krve pouze životně důležitým orgánům, na úkor například svalů. Proto člověk cítí nevysvětlitelnou únavu. Pokud bych to tedy celé shrnul, nejčastějšími příznaky srdečního selhání jsou pocit dušnosti, otoky nohou a kotníků, zvětšení pasu (tedy břišní dutiny), nárůst váhy, nechutenství, nevysvětlitelná únava až malátnost, dalšími příznaky mohou být také nadměrné bušení srdce a častější močení v průběhu noci.

Co s tím? Jaká je šance na vyléčení?
Úplné vyléčení bohužel není možné, ale velmi důležitá je včasná diagnostika. Srdce pacienta musí být neustále kontrolováno, při nastavení vhodné léčby a režimových opatření mohou žít pacienti plnohodnotným životem dlouhá léta. Takže nasazujeme léky, ve vážnějších případech přístrojovou léčbu a operační řešení.

Čtěte také

Co je důležité vědět, co nepodcenit?
Především by lidé neměli podcenit své příznaky. Vzhledem k tomu, jak jsou nenápadné, měli by se svému praktickému lékaři svěřovat i s detaily, které se jim mohou zdát nepodstatné. Správné vyšetření a včasná diagnostika totiž v tomto případě doslova zachraňují život. Víme, že 50 procent pacientů se srdečním selháním umírá do pěti let právě proto, že jim nebyla diagnóza stanovena včas a nedbali stanovených režimových opatření.

O jako změnu životního stylu jde?
Jsou to známé věci: nekouřit, nepít, racionálně se stravovat, přiměřeně sportovat. Přestože je srdeční selhání závažné onemocnění, není třeba rezignovat na aktivní životní styl. Po poradě s lékařem je možné stále provozovat aerobní fyzické aktivity, jako je lehký běh, kolo, plavání a podobně. Je však třeba myslet i na odpočinek. Přístup pacienta je u zvládání tohoto onemocnění klíčový.

Jak je to s pitným režimem?
Doporučujeme pít spíše méně, vzhledem k otokům, a také méně solit, aby tělo nezadržovalo vodu. Z toho důvodu také nasazujeme diuretika.

A na závěr, jak mít nemoc pod kontrolou i mimo ordinaci lékaře?
Zaprvé užívat léky tak, jak to předepsal lékař. Zadruhé dodržovat režimová opatření a zatřetí sledovat projevy onemocnění tím, že si budeme pravidelně měřit tlak, vážit se, sledovat obvod pasu a končetin. Je možné vyplnit i dotazník na webu rukunasrdce.cz a vzít ho s sebou na kontrolu k lékaři.  No, a najít si pro sebe fyzickou aktivitu, která nás bude těšit a zároveň prospěje našemu zdraví.

Spustit audio

Související