Stařecká demence bere vzpomínky i dovednosti. Člověk třeba zapomene, jak se používá vysavač
Zdravá paměť seniora vypadá, jakoby si každý den psal deník. Přesně ví, kdy se narodil, kam chodil do školy, kdo byli jeho rodiče, kdy se oženil, jaké má děti, jakou profesi a co v ní zažil. Informace má seřazené v časové souslednosti, přehledně, jako deníky v knihovně.
S nástupem stařecké demence se ale deníky začnou ztrácet. „Jako by je někdo vytahoval z knihovny jeden po druhém, ale odzadu,“ vysvětluje pro pořad Zdravíčko Hana Vojtová, ředitelka Domova seniorů Mistra Křišťana Prachatice a vedoucí Institutu smyslové aktivizace lidí s demencemi.
Lidé postižení stařeckou demencí si nepamatují, že už rok bydlí v domově seniorů, že ovdověli, že děti jsou již dospělé nebo to, že nemusí do zaměstnání, protože jsou v důchodu. Ale vědí, s kým si hráli jako malí.
Nestihne si dojít na záchod, protože neví kudy
Paměť se odlupuje jako cibule. A spolu se vzpomínkami se ztrácejí i dovednosti. „Nemocný už třeba neumí použít vysavač, jde a zamete koberec smetáčkem. Nebo si nestihne dojít na záchod. Ne proto, že by nevnímal potřebu, ale proto, že neví kudy,“ popisuje Hana Vojtová.
To se stává například po přestěhování do domova seniorů nebo k dceři, která o svého rodiče pečuje. „On měl naučenou jinou cestu, jiný způsob vstávání z lůžka. Má jiné paměťové stopy a novému prostředí se velmi těžko přizpůsobuje. Ideální je proto nepřesazovat starý strom,“ dodává.
Nedostatek pohybu ohrožuje seniory na životě, hýbejte se alespoň půl hodiny denně
Aby se pravěký člověk uživil, naběhal nebo ušel za den téměř dvacet kilometrů. A pohyb jako podmínka pro přežití je v nás zakódovaný dodnes. S tím se ale neslučuje současná gaučová kultura. Moderní člověk dlouhodobým nedostatkem pohybu strádá: chřadne na těle i na duchu.
Jak (ne)přesadit starý strom je i název knihy, ve které Hana Vojtová podává návody na péči o lidi se stařeckou demencí. Patří mezi ně snaha zvednout seniora z lůžka: „Není dobré, když všechno děláme za něj. Jestliže už naše maminka neví, jak se luxuje, je užitečné jí vysavač zapnout, dát jí ho do ruky a vysávat společně.“
Další důležitá rada podle ní zní: neprojektovat do péče sebe. „To znamená neříct si, dneska je hezky a já ráda sázím kytky, tak bychom to mohly udělat s babičkou. Ona třeba kytky nikdy ráda nesázela. Je dobré vracet se k těm činnostem, které naplňovaly ji. Nemusí to být koníčky, spíš aktivity, ke kterým se uchylovala, když jí bylo těžko. Jak překonávala takové chvíle? Co dělala? S kým si povídala? Jestliže si ráda čistila hlavu procházkou, udělá jí dobře i dnes,“ připomíná Hana Vojtová.
Zkraje ještě dokáže své podivné zapomínání maskovat
Existuje celá řada chorob, které se řadí pod stařecké demence. Na samém počátku se většina z nich projevuje podobně. Člověk začíná být podle Hany Vojtové dezorientovaný v čase a v místě. Opakovaně se ptá, co je za den, kolik je hodin, co budeme dneska dělat.
Zkraje ještě vnímá, že se s ním něco děje, a dokáže své podivné zapomínání maskovat: „No, co jsem měl k snídani, to, co vždycky, proč se ptáte?“ Později se už v realitě ztrácí. „A ztrácí doslova i cestu,“ dodává odbornice na aktivizaci seniorů s demencemi.
„Onemocnění je velmi plíživé, není to jako probudit se ráno s chřipkou,“ říká Hana Vojtová. „Chce-li člověk rozlišit, jestli u něj jde o pouhé zapomínání a roztržitost, nebo už o počátek demence, musí navštívit lékaře. Vedle mnoha dílčích testů je důležitým vyšetřením magnetická rezonance. Ta ukáže případné poškození mozku,“ doplňuje.
Poslední studie uvádějí, že demence jsou dědičné asi jen z jedné čtvrtiny. Velkou roli hraje stres, prostředí, užívání léků a prodělané nemoci. Přesnou příčinu vědci neznají.
Je ale jisté, že mozek bychom měli trvale trénovat, tak jako svaly. Jestliže je pravidelně namáháme, udržují se ve formě. „Komunikovat, číst, učit se novým věcem. I v případě, že už je člověk některou formou demence nemocný, je to vždy lepší, než rezignovat,“ uzavírá ředitelka seniorského zařízení Hana Vojtová.
Související
-
Když senior nechá puštěný plyn a z obchodu přinese jen zbytečnosti, je načase začít o něj pečovat
Že musíme, nebo měli bychom, pomáhat starším a nemocným lidem, je jasné. Otázkou ale je, jestli víme jak. A také, kdo pomůže nám. Proto jsme připravili cyklus na toto téma.
-
Při péči o seniora je důležitá i zábava. Hrajte hry, zvěte návštěvy, pouštějte audioknihy
Dá se do náročné péče o stárnoucího člověka zařadit zábava? To bylo tématem dalšího Zdravíčka s Hanou Vojtovou, propagátorkou konceptu péče o seniory a lidi s demencemi.
-
První příznaky přechodu pocítí ženy asi ve 45 letech, změnu lze zvládnout s grácií
Lidské tělo stárne od narození, z gynekologického pohledu je milníkem zejména přechod. Začíná obvykle několik let před poslední menstruací a trvá ještě několik let potom.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.