Pařáty v křeči a zvrácenou hlavu má většinou otrávený dravec. Kontakt s ním je velmi nebezpečný
Káňata, vrány nebo majestátní orly mořské v Česku stále hubí jed karbofuran. Původem pesticid, který se dříve používal v zemědělství, je přitom od roku 2008 v Evropské unii zakázaný. Česká společnost ornitologická loni zaznamenala 25 otrav dravých ptáků. Skutečné číslo je ale ještě mnohem vyšší. Tématu se věnuje pořad Přímá řeč.
„Jedním z typických znaků je, že ten pták leží na zemi, volně, má pařáty v křeči, dále většinou roztažená, nebo naopak k sobě přitažená křídla. Pozice těla je na první pohled nepřirozená. Často bývá hlava zvrácená dozadu, nebo naopak pod břicho, v pařátech mívají nahrabanou trávu,“ přibližuje psovodka České společnosti ornitologické Klára Hlubocká, jak ve volné přírodě poznat otráveného ptáka.
Se svými speciálně vycvičenými psy často vyjíždí do terénu a vyhledává stopy nebo případné další oběti otrav. Karbofuran je velmi prudký jed, a proto je nebezpečný i samotný kontakt s otráveným zvířetem.
„Otrávená zvířata jsou rozhodně velmi nebezpečná. Když vám ho donese pes, může se sám přiotrávit. Když na něj bude sahat člověk, hrozí to samé. Pokud najdete v přírodě mrtvé zvíře, jako první zabraňte dotyku,“ potvrzuje Klára Hlubocká.
Traviči se zvířat nejčastěji zbavují kvůli tomu, že je považují za škodnou. Dravci většinou primárním cílem nejsou. Zahubí je konzumace ulovené kořisti, kterou už dříve někdo otrávil.
Čtěte také
Pokud člověk v přírodě nalezne ještě živého dravce, je potřeba neprodleně kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. Ukazuje je například mobilní aplikace Zvíře v nouzi. „V případě, že je zvíře už mrtvé a máte podezření na to, že by mohlo být otrávené, je ideální ho vyfotit, nechat na místě, nemanipulovat s ním a oznámit nález České společnosti ornitologické nebo přes formulář na webu karbofuran.cz,“ uvádí Klára Hlubocká.
Na území Jihočeského kraje se otravy dravců vyskytují prakticky jen ve dvou oblastech – okolo Blatné na Strakonicku a pak hlavně ve východní části okresu Jindřichův Hradec v oblasti České Kanady. Tam jen v loňském roce někdo otrávil tři orly mořské. „Došlo například k otravě orla na hnízdišti, které bylo obecně známé, zdálky krásně viditelné,“ dodává ředitel jihočeské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny Jiří Bureš.
Právě orli nebo luňáci jsou podle něj častými oběťmi travičů z několika důvodů. „Sbírají potravu ze země, často ji najdou jako první, protože sledují krajinu ze vzduchu. Navíc jsou velcí, majestátní, takže si jich snáze někdo všimne,“ říká.
Celý pořad Přímá řeč na téma otravy dravců si poslechněte online. Hosty jsou Klára Hlubocká z České společnosti ornitologické a Jiří Bureš z Agentury ochrany přírody a krajiny. Připravil Matěj Vodička.
Související
-
Záhadou je pro ornitology orel východní, který už několik let žije na Třeboňsku. Spíš tu ale škodí
Orel východní obývá oblast Kamčatky a do střední Evropy vůbec nezalétává. Přesto ho ornitologové i amatérští pozorovatelé pravidelně vídají v rybniční oblasti na Třeboňsku.
-
Labuť zamrzlá v ledu? Většinou planý poplach, hoďte sněhovou kouli, radí ředitel záchranné stanice
Zasněžené lesy a zamrzlé rybníky jsou domovem mnoha divokých zvířat. Velmi chladné dny jsou pro ně extrémně vyčerpávající. Často je tak lidé mohou vidět odpočívat.
-
Orli mořští mají na rybnících u Českých Budějovic prostřenou tabuli. V lokalitě jsou běžně k vidění
Orlům mořským se v Česku stále více daří. Ornitologové napočítali už na 170 párů. Po umělém navrácení do přírody se za posledních 30 let tuzemská populace zdesetinásobila.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.