Nudle s trávou, v lepším případě s konzervou tuňáka. Tak vypadá jídelníček horolezců v Himálaji

17. září 2022

Luděk Čermák z Českých Budějovic vždycky toužil po výškách. Narodil se na sídlišti, ale dokázal se dostat mnohem výš než jen do horních pater zdejších paneláků. Splnil si klukovský sen a z jihu Čech se vydal do Himálaje.

Se dvěma kamarády se rozhodl dojít do Base Campu, základního tábora, na Mount Everestu ve výšce 5 364 metrů nad mořem. Vrchol ho nalákal, protože jak sám říká, zná svoje hranice. Na treku v Himálaji strávil 22 dní.

„Ty dny, kdy se jde, jsou poměrně stejné. Ráno se vzbudíte kolem šesté hodiny, je modro, krásný den, svítí slunce. Samozřejmě s nadmořskou výškou klesá teplota. Pak jsme si vždy objednali nějakou snídani, musím říct, že jídlo je tam všude,“ vypráví.

Hlad na cestách tedy Luděk Čermák rozhodně neměl. „Jak se postupuje výš, člověk ani nemá moc chuť k jídlu. Ze začátku nás ještě lákalo ochutnat třeba jačí steak, ale po cestě jsme jedli pořád nudle, rýži nebo brambory,“ líčí.

Čtěte také

Gastronomie v Himálaji má podle něj tři stupně. „První je, že je v jídle zelenina, což v Nepálu znamená takovou trávu, kterou tam pěstují. Vyšší level je vajíčko s tou trávou a nejvyšší, když k tomu dají konzervu tuňáka,“ usmívá se.

„Musím ale říct, že jídla bylo dost, hlad jsme neměli, vezli jsme ještě nějaké polévky, měli jsme vařič pro případ nouze. S nadmořskou výškou opravdu chuť na jídlo klesá, takže člověk se k tomu spíš nutí, protože ví, že musí jíst a pít. Já jsem za těch 22 dní zhubl asi 11 kilo,“ dodává Luděk Čermák.

Celý rozhovor s Luďkem Čermákem o jeho cestě do Himálaje si poslechněte v cyklu Jihočeši online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.