Přežil žahnutí od nejjedovatější medúzy i ztroskotání u somálských břehů. Své zážitky z cest sepsal Julius Lukeš v knize

Moderátor Marek Eben o jeho cestopisu napsal: „Jsou knihy, u kterých si říkáte, škoda že jsem je nečetl dřív. A pak jsou knihy, u kterých si řeknete, ještě že jsem je nečetl dřív. Kdybych tuhle knížku četl dřív, neválel bych se před pár lety bezstarostně na pláži na Langkawi a byl radši doma. Pokud se chystáte hodně cestovat, řekl bych, radši to nečtěte. Ale pokud chcete být doma, rozhodně si to přečtěte. Nebudete se nudit a ještě budete rádi, že jste nikam nejeli.“

Julius Lukeš mladší v knize EXOToulky světem – 30 let zážitků ze 100 zemí totiž popisuje i chvíle, kdy mu šlo o život. „Naštěstí z těch 105 zemí to nebylo často. Asi nejvážnější bylo, když mě žahla jedovatá medúza čtyřhranka smrtelná. Už z názvu je jasné, co způsobuje, ale přežil jsem, jsem tady a byl to vlastně posilující zážitek,“ říká.

Jak se mu podařilo ověřit si na vlastním těle, že co tě nezabije, to tě posílí? Pomohla urostlá chlapská postava? „Já si to takhle vysvětluji. Ta medúza mě žahla do nohy, než se jed dostal do celého těla, reakce se asi malinko snížila. Kdybych byl malé dítě, nebo by mě žahla blíž k srdci, tak by mi zřejmě způsobila smrt,“ odpovídá.

Čtěte také

Už nešlo o omrzliny, ale o to, jestli přežiju. Na Mount Everestu zažil kritické chvíle

A ta je po žahnutí čtyřhrankou velmi rychlá, potvrzuje lékař a biolog Julius Lukeš mladší. „Do dvou minut od žahnutí dojde k úmrtí na zástavu srdce. Někdy člověk ani nestihne vylézt z vody. A celé se mi to stalo právě na pláži Langkawi, kterou zmiňuje Marek Eben, on tam strávil dvě dovolené. Říkal, že kdyby to věděl, do vody by tam nevstoupil,“ usmívá se.

Knížku plnou dramatických, ale i velmi humorných a překvapivých historek si nadělil k třicátinám. S rodiči vědci cestoval už od útlého dětství. „Vždycky našli způsob, jak mě uvolnit ze školy. Jsem jim za ty zážitky velmi vděčný. A obdivuju, jak to dokázali. Mně se v dospělosti, i s ohledem na to, že mám práci a rodinu, už cestuje daleko obtížněji,“ poznamenává. A k poděkování rodičům přidává ještě jedno vyjádření vděčnosti: „Děkuju babičce, která se za mě neustále modlí.“

Je proč. To pochopíte i z rozhovoru, který si můžete poslechnout online. Dozvíte se například, jak Julius Lukeš ztroskotal u somálských břehů, rozhodl o nouzovém přistání transatlantického letu nebo vypil ranní šálek infekce.